Globální oteplování a extrémní počasí stále více ovlivňují i divokou přírodu v našich končinách. Přibývají tropické dny a dlouhodobá sucha, které snižují dostupnost vody pro ptáky a savce. Podle dat se u nás zkracují zimy a roste počet tropických dnů, přibývá kůrovcových kalamit i náhlých povodní – a to vše v důsledku změn klimatu. Tyto extrémy nutí mnoho druhů měnit své chování a rozmístění. Už dnes pozorujeme, že se „celá řada“ rostlin, ryb, motýlů, obojživelníků, ptáků, plazů i savců stěhuje do chladnějších oblastí – do vyšších poloh či severněji – aby unikli teplejším podmínkám. Klimatická změna tak zasahuje nejen lidskou společnost, ale i celý ekosystém – řada druhů se musí adaptovat, přizpůsobit načasováním rozmnožování či migracemi, nebo jinak čelit novým extrémům.
Letní vedra a zásahy člověka
Letní tropická horka nad 30 °C jsou život ohrožující také pro volně žijící zvířata. V městech a suchých oblastech mohou ptáci, ježci či drobné savce trpět žízní a přehřátím – nemají majitele, který by jim zajistil vodu a stín. Ochránci přírody proto doporučují jednoduchý krok: umístěte nízkou misku nebo podkvětník s čistou vodou na zahradu či okenní římsu. Již krátce po tom se u ní začnou objevovat vrabci, kosové, drozdi i další ptáci, ale také ježci či kuny, aby se napili či vykoupali. Voda musí být pravidelně doplňována a čištěna. Bez ní může horko způsobit masové úhyny mláďat ptáků i savců – dochází k tomu, že vyčerpaní jedinci padají do ulic, či že mláďata v hnízdech zahynou. V takovém případě je vhodné kontaktovat záchrannou stanici. Tento aktivní přístup může zachránit mnoho životů – malá nálož ve formě pítka totiž pomůže celému okolnímu ekosystému.
Migrace a změna životního cyklu
Teplotní rekordy a měnící se roční období ovlivňují i chování živočichů. Jedním z pozorovaných efektů je posun migrace a rozmnožování. Například studie dlouhodobého výzkumu sýkor koňader ukázala, že se mláďata těchto ptáků líhnou ve stále vyšším počtu v dřívějších termínech jara, aby se shodovala s předčasným líhnutím housenek – jejich hlavní potravy. Výzkumy naznačují, že mnohé druhy se buď přesouvají v prostoru (do vyšší nadmořské výšky nebo na sever), nebo „přenastavují“ svůj časový rytmus rozmnožování a migrační cykly. V praxi to znamená, že ptáci, motýli či savci dnes častěji mění tradiční trasy a načasování kvůli odlišným teplotám a srážkám. Tyto fenologické posuny však také přinášejí riziko nesouladu potravních řetězců: pokud by se živočichové adaptovali pomaleji než jejich zdroje potravy, hrozí hladovění mladých druhů závislých na hmyzu či jiných dočasných zdrojích. V každém případě však vidíme, že schopnost adaptace je pro přežití klíčová, a řada druhů už dnes na klimatické změny reaguje – ať už migrací, časováním, nebo dalšími změnami chování.
Invazní druhy a „noví obyvatelé“
Změna klimatu umožňuje postup nepůvodních, teplomilných druhů dále na sever. I u nás se objevují noví hosté, kteří by dříve v mírném podnebí nepřežili. Na jižní Moravě byl v létě 2025 poprvé zaznamenán velký druh včely původem z východní Asie (tzv. čalounice jerlínová). A v říjnu 2023 vědci potvrdili první nález invazní asijské sršně u nás – v Plzni byl spatřen druh Vespa velutina, který loví včely a je pro včelaře vážnou hrozbou. Klimatické podmínky, které tento druh v Evropě skvěle vyhovují, umožnily jeho rychlé šíření. Pro přirozené včely i další opylovače to znamená další stres: sršeň asijská se rojí do červených vojáků a může ohrozit nejen medonosnou včelu, ale i volně žijící hmyz. Stejně tak v městských potocích přezimující nutrie profitují z mírných zim a hojných zdrojů potravy: v posledních letech se přemnožily v několika městech, protože se množí až několikrát do roka, a místní lidé je přikrmují. Mnohé invazní druhy u nás zatím nemají přirozené nepřátele, a proto se rychle množí, což může narušit lokální ekosystémy.
Když se les přibližuje k lidem
V důsledku oteplování a úbytku přirozených potravních zdrojů se vlci i medvědi stále častěji přibližují k lidským obydlím. Hladoví jedinci, proto hledají snadnou potravu – objevují se například u popelnic či skládek, případně bloudí na polích, v sadech nebo okolo včelích úlů, kde sbírají ovoce či med. Podle odborníků sucho a úbytek přirozených biotopů doslova nutí velké šelmy opustit lesy: pronikají k vesnicím a městům hledat zbytky sklizně či další snadno dostupné zdroje potravy. Tento vývoj ukazuje, jak změna klimatu narušuje jejich přirozené potravní řetězce a vyčerpává ekosystémy – ubývá kořisti i samotných šelem a lesní biotopy ztrácejí stabilitu potravních sítí
Bobři, voda a mokřady
Zajímavým příkladem adaptace živočichů je bobří návrat do krajiny. Bobři budují hráze, které stojí za zmínku. Jejich stavby totiž zadržují značné objemy vody v mokřadech, což pomáhá krajinu stabilizovat: hráze vyrovnávají průtok v tocích, zmírňují návalové povodně i období sucha. Vznikají rozsáhlé vodní louky a mokřady s bohatou biodiverzitou – jedná se o přirozené biotopy, které posilují odolnost ekosystémů vůči extrémům. Na druhé straně však může nadbytečná činnost bobrů vést k lokálním záplavám polí či poškození břehů a hrází. Současné projekty (např. „BIBOB“) proto zkoumají, jak těmto prospěšným efektům při zachování potřeb obyvatel co nejlépe využít. Každopádně příklad bobra ilustruje, že některé druhy přírodě pomáhají přizpůsobit se novým podmínkám – pokud jim v tom ovšem člověk umožní.
Jak pomoci a co dělat dál
Naší největší šancí je zvýšit povědomí a vědomí o dopadech změny klimatu v přírodě. Každý může přispět – např. péčí o drobné živočichy v létě (pítko, budka), podporou rozmanité městské zeleně a hmyzožravého života ve své zahradě (kytky pro hmyz, neposekaný kout jako úkryt), či šířením informací o potřebách volné přírody. Důležité je také chránit ekologické koridory a mokřady, které zvířatům poskytují útočiště i vodní zdroje. Výzkumy právě dokládají, že činnost bobrů či jiných tvůrců mokřadů zmírňuje následky klimatických extrémů, a tím má smysl jim v tom za určitých podmínek nebránit. Současně můžeme pomáhat vymykajícím se druhům – například monitorováním a kontrolou invazí nových druhů nebo podporou opatření, která umožní migraci druhů při oteplování.
Klimatická změna se týká nejen lidí, ale i všech zvířat a rostlin kolem nás. Zmiňované studie a zprávy ukazují, že spousta živočichů už adaptaci „rozjela“, ale hranice jejich schopností jsou omezené. Proto není na místě rezignovat – naopak ekologické vzdělávání a osvěta jsou klíčové pro pochopení změn a ochranu biodiverzity. Důležité je nepodniknout jen pasivně nic; i malé změny ve způsobu života a hospodaření mohou pomoci snížit tlak na přírodu a dát zvířatům šanci lépe čelit měnícímu se klimatu.
Použité zdroje a odkazy:
ČHMÚ – Klimatická změna v Česku:
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/index.html
Česká společnost ornitologická – Dopady veder na ptáky:
https://www.birdlife.cz/tropy-zabijeji-ptaky
Zvíře v nouzi – Péče o zvířata při vedrech:
https://www.zvirevnouzi.cz
Mendelova univerzita / Projekt BIBOB (bobři a voda):
https://www.mendelu.cz/bibob
Ekolist – Invazní druhy v ČR:
https://ekolist.cz
Český rozhlas – Asijská sršeň v Plzni (říjen 2023):
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/asijska-srsen-cesko
Deník.cz – Výskyt vlků a medvědů v obcích:
https://www.denik.cz/z-regionu/medved-v-obci-2023.html
Hnutí DUHA – Velké šelmy a klimatická změna:
https://www.selmy.cz
Naše příroda – Chování zvířat během sucha:
https://www.nasepriroda.cz
European Environmental Agency – Dopady klimatické změny na faunu:
https://www.eea.europa.eu/en
