Praha je město plné života – nejen lidského, ale i zvířecího. Na jejím území žije mnoho druhů volně žijících živočichů. A když se ocitnou v nouzi, přichází na pomoc tým ze Záchranné stanice pro volně žijící živočichy Lesy hl. m. Prahy.
Přemýšleli jste někdy, co se stane s volně žijícím zvířetem, které se zraní v rušném městském prostředí nebo se ocitne v ohrožení kvůli lidské činnosti? Zraněné mládě veverky, sražená nebo psem napadená srnka, labuť s omotanou rybářskou šňůrou okolo krku…To jsou jen některé z mnoha osudů, které se denně kříží s prací Záchranné stanice pro volně žijící živočichy Lesy hl. m. Prahy, kde se zraněným, nemocným, hendikepovaným volně žijícím druhům dostává odborné pomoci. Tato záchranná stanice je klíčovým článkem v ochraně městské fauny Prahy. V tomto rozhovoru poodhalíme, jak záchranná stanice funguje a jakou roli hraje v ekosystému našeho hlavního města.
Díky Záchranné stanici Lesy hl. m. Prahy měly šanci přežít desítky tisíc zraněných a hendikepovaných živočichů. Práce týmu odborníků v této záchranné stanici má smysl a my jsme u příležitosti rekonstrukce a znovuotevření jejího areálu v Jinonicích požádali o rozhovor hlavní ošetřovatelku stanice Ing. Zuzanu Pokornou, Ph.D.
Jak dlouho působí vaše záchranná stanice?
Živočichy přijímáme od roku 2012, fungujeme tedy již 13 let.
Kolik míst jste za dobu působení vystřídali?
Pouze dvě místa – a to Jinonice a Ďáblice. Většinu času jsme působili v Praze 5 – Jinonicích, pouze na dobu výstavby nového areálu jsme se dočasně na 2 roky přesunuli do Ďáblic. Nyní jsme již zpět v Jinonicích a působíme zde v nově postaveném areálu.
Kolik zvířat za celou dobu působení stanicí prošlo?
K 17.7.2025 je to 59 416 živočichů (od roku 2012). V roce 2024 jsme přijali celkem 6 790 živočichů, v letošním roce zatím 4 098 živočichů (k 17.7.2025).
Jaké druhy volně žijících živočichů ve vaší péči jsou nejčastější?
Mezi nejčastěji přijímané živočichy patří holubi domácí, holubi hřivnáči, ježci východní a západní, kachny divoké, straky obecné, hrdličky zahradní, poštolky obecné, netopýři, veverky obecné a zajíci. Druhové složení a početnost jednotlivých druhů se ale mohou v průběhu let měnit a mění se i početnost některých druhů – např. v průběhu let narostlo zastoupení holubů hřivnáčů, kteří postupně osídlili městské prostředí. Poklesl naopak počet přijímaných labutí, pravděpodobně v důsledku onemocnění ptačí chřipkou. Díky osvětě ze strany neziskových organizací také stoupla oblíbenost holubů domácích a lidé jim dnes pomáhají častěji, než tomu bylo v minulosti. U nás se to projevilo vyšším počtem přijímaných jedinců.
Jaký „nejvzácnější“ živočich se ve vaší stanici objevil?
Zvláště chránění živočichové tvoří 15-20 % přijímaných živočichů. Mezi chráněné živočichy, které přijímáme pravidelně, patří např. netopýři, kavky obecné, rorýsi obecní, veverky obecné a různé druhy obojživelníků a plazů. K těm úplně nejvzácnějším živočichům, které jsme přijali, patřil sokol stěhovavý, bukač velký, tenkozobec opačný, netopýr velký, kvakoš noční, dudek chocholatý, vlha pestrá, sýc rousný, bobr evropský nebo vydra říční.
Vzpomenete si na nějaký zajímavý osud?
Každý živočich, který se k nám dostane do péče, prošel předtím nějakým dramatem. Dospělí živočichové jsou často zranění v důsledku střetu s lidskou civilizací (nárazy do prosklených ploch, srážka s autem, pokousání od psa, postřelení – bohužel i v Praze, poranění od sekačky, apod.). Mláďata zase často postihnou katastrofy v podobě napadení predátory (psi, kočky, dravci) či ztráty rodiče. Každý takový příběh je dramatický a jen díky všímavosti a citlivosti nálezců mají tyto příběhy často nakonec dobrý konec.
Naším mediálně nejznámějším případem je asi odchyt jelena evropského v areálu nynější Waltrovky v Praze 5. Než se začala stavět, pohyboval se v tamějším nevyužívaném a zarostlém areálu samec jelena evropského. Stavba ho ale ohrožovala a tak jsme byli požádáni o odchyt. Ten byl nakonec velmi náročný, díky zarostlému areálu i inteligenci a opatrnosti jelena. Trvalo 3 týdny, než jsme ho konečně odchytili a přestěhovali do Krušných hor.
Dalším známých případem je příběh kvakoše nočního, kterého jsme přijali v roce 2022. Utrpěl zlomeniny obou dolních končetin. Díky profesionální veterinární péči i jeho silné vůli žít se podařilo ho vyléčit a vypustit zpět do přírody. Od ornitologů, kteří tento chráněný a tažný druh volavky sledují, dostal kvakoš vysílačku a od té doby pravidelně sledujeme jeho podzimní cestu do Afriky a jarní návrat do České republiky. Už potřetí se z daleké Afriky bezpečně vrátil na své hnízdiště v pražské zoologické zahradě.
Jak fungují zookoutky pod správou ZS a jakou máte s nimi zkušenost?
Zookoutky, které provozují Lesy Praha, jsou součástí naší záchranné stanice. Trvalý domov v nich nalézají živočichové, kteří se bohužel už nemohou v důsledku zranění nebo jiného důvodu vrátit zpět do přírody. Slouží k environmentálnímu vzdělávání veřejnosti a jsou volně přístupné všem Pražanům.
Pořádáte osvětové akce pro veřejnost nebo pro děti, třeba v rámci zookoutků?
Záchranná stanice provozuje osvětové akce, např. přednášky, veřejná vypouštění vyléčených živočichů i dny otevřených dveří. Jsou však zatím pouze menší částí činnosti záchranné stanice, hlavní činnost představuje stále péče o nalezené živočichy a jejich svoz od nálezců. Více se osvětové činnosti a práci s dětmi věnuje Středisko ekologické výchovy, které je, stejně jako záchranná stanice, součástí organizace Lesy Praha.
Co byste vzkázali lidem, jak se zachovat, když najdou zraněné zvíře nebo opuštěné mládě?
Pro nálezce zvířete v nouzi je jediná dobrá rada – než cokoliv uděláte, zavolejte nejdříve do záchranné stanice a domluvte se s ní na dalším postupu. Lidé někdy z neznalosti zbytečně zachraňují mláďata, která pomoc nepotřebují nebo naopak nepomohou těm, která pomoc potřebují. Neexistuje jedno jednoduché pravidlo, které by se dalo poradit nálezcům, když najdou malé mládě volně žijícího živočicha či zraněného jedince. Proto je nejlepší zavolat do záchranné stanice a poradit se, co v dané situaci dělat.
Jak se vám žije v novém areálu, co na něm oceňujete? Jak to nyní u vás vypadá a co všechno máte k dispozici? Kolik lidí v současné době ve stanici pracuje?
Nový areál nám umožňuje dělat naši práci profesionálněji a zároveň nám mnoho věcí ulehčuje. Je dostatečně velký a natolik vybavený, abychom už nemuseli bojovat při péči o živočichy s nedostatkem prostoru. Nově máme k dispozici specializovanou léčebnu pro vodní ptáky s několika vodními plochami, dále několik výběhů pro kopytníky, dvě rozletové voliéry pro větší druhy ptáků a také velkou rozběhovou léčebnu pro mláďata veverek. Ve vnitřních prostorách ocení zvířecí pacienti i jejich ošetřovatelé klimatizaci a řízenou ventilaci vzduchu. Pokud je totiž uvnitř jedné místnosti až 100 či 200 živočichů (mláďata pěvců, ježci), je takové zařízení nezbytné. Součástí nového areálu je i vybavená veterinární ordinace, naši pacienti tedy už nebudou muset nikam dojíždět, jako doposud, ale budou ošetřováni a operováni přímo v záchranné stanici.
O živočichy v současné době pečuje 25 zaměstnanců, kteří pracují ve směnném provozu (denní provoz je od 7:00 do 22:00 včetně víkendů a svátků, v noci sloužíme noční pohotovosti).
Co byste do budoucna stanici a zvířatům přáli?
Volně žijícím živočichům bychom přáli především více prostoru k životu a více bezpečí. Bohužel jsme často svědky toho, že příroda a volně žijící živočichové doplácejí na to, že lidé se rozšiřují dále a dále do krajiny a zabírají pro sebe stále více a více prostoru. To, co byla zelená plocha, je nová obytná čtvrť, kde bylo pole s remízky, stojí nové obchodní centrum či sklady. Živočichům pak nezbývá, než žít ve stále větší blízkosti lidí, což jim ale přináší mnohá rizika a nebezpečí (auta, sekačky, prosklené plochy, volně pobíhající psi a kočky).
Volně žijícím živočichům bychom přáli i více ohleduplnosti ze strany lidí, aby lidé respektovali, že i ve městě žijí živočichové a potřebují svůj prostor. Často by k mnohému zranění nedošlo, kdyby měli majitelé pod kontrolou své psy, kdyby řidiči byli více pozorní a ohleduplní a kdyby lidé při svém chování brali v potaz i ty, co žijí kolem nich.
Moc děkujeme, Zuzano, nejen za zajímavý rozhovor, ale především za Vaši práci a nasazení při péči o zvířata. Samozřejmě děkujeme Vám a všem pracovníkům záchranné stanice a držíme palce vaší náročné a obdivuhodné práci. Přejeme mnoho sil a co nejvíce zachráněných volně žijících živočichů a současně co nejméně „pacientů“, kteří potřebují pomoc a péči, hlavně těch, kteří se již do přírody vrátit nemohou…
O Záchranné stanici pro volně žijící živočichy Lesy hl. m. Prahy
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy a jejím posláním je pomáhat zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům s cílem vrátit je po zotavení zpět do pražské přírody.
Stanice sídlí v pražských Jinonicích, funguje 365 dní v roce a její pracovníci se dvěma zásahovými vozidly několikrát denně vyjíždějí k případům zraněných živočichů po celé Praze. Stanice provozuje pohotovostní nonstop linku 773 772 771, která slouží jako ohlašovna, kde mohou lidé oznámit nález zraněného či jinak handicapovaného živočicha, a zároveň jako telefonická poradna pro veřejnost v otázkách týkajících se volně žijících živočichů a jejich záchrany. Díky telefonickým konzultacím, které pracovníci záchranné stanice poskytují, se leckdy podaří zabránit zbytečným zásahům a odchytům zvířat.
Záchranná stanice se po dvou letech, kdy působila na Praze 8, v dubnu 2025 vrátila na své původní místo v Praze 5 – Jinonicích. Vyrostlo zde nové moderní zařízení uzpůsobené pro komplexní péči o zraněná a jinak handicapovaná volně žijící zvířata, jaké hlavnímu městu dosud chybělo. Od 16. dubna 2025 záchranná stanice již plně funguje na své staronové adrese a přijímá zde i nové pacienty.
Chcete-li se o záchranné stanici a její činnosti dozvědět více, vše najdete zde: https://zachranazviratpraha.cz/.
Zdroj foto: Záchranná stanice pro volně žijící živočichy Lesy hl. města Prahy
