Mokřady v České republice jsou fascinujícím světem na pomezí vody a souše. Bohužel jde zároveň o jeden z nejvíce ohrožených typů krajiny. Během minulého století z naší země zmizelo až 80 % mokřadů, převážně kvůli jejich vysoušení pro intenzivní zemědělství, narovnávání toků a meliorace.
Dnes se je snažíme pracně vracet zpět, protože si stále jasněji uvědomujeme, že bez mokřadů není zdravá krajina, voda ani biodiverzita. Proč jsou mokřady pro českou přírodu a krajinu kriticky důležité?
Mokřady nejsou jen rybníky. Patří sem také rašeliniště, lužní lesy, tůně, prameniště, slepá ramena řek a vlhké louky. Tyto ekosystémy plní v krajině hned několik klíčových funkcí:
Klimatizace: V létě ochlazují vzduch vypařováním vody.
Houba: Zadržují vodu v krajině během sucha a zpomalují povodně.
Hotspot biodiverzity: Jsou domovem, stanovištěm, hnízdištěm a úkrytem mnoha volně žijících živočichů. Jsou habitatem (přirozeným prostředím) pro druhy, které jinde nepřežijí (např. masožravé rostliny, vzácní obojživelníci).
5 největších mýtů o mokřadech aneb „Klenoty v bahně“
Významné mokřadní lokality v ČR
Česká republika má 14 lokalit zapsaných mokřadů v tzv. Ramsarské úmluvě (mezinárodní seznam mokřadů světového významu). Jsou to „celebrity“ mezi našimi mokřady, které požívají nejvyšší mezinárodní ochrany v rámci tzv. Ramsarské úmluvy.
Mokřady mezinárodního významu (Ramsarské lokality) v České republice
Mnoho z nás často ani netuší, že jen pár kilometrů od našich obydlí, v některém z těchto uvedených mokřadů, žijí volně žijící druhy, které jinde v Evropě skoro nepotkáte.
Mokřady regionálního a lokálního významu v České republice
Pokud bychom počítali úplně všechny tůně, rybníčky, rašeliniště a vlhké louky, které jsou evidovány v národních seznamech (např. v databázi Agentury ochrany přírody a krajiny ČR), dostaneme se k mnohem vyšším číslům, než je 14 zapsaných mokřadů (lokalit) v tzv. Ramsarské úmluvě.
V České republice jsou evidovány tisíce menších mokřadů.
Jen v rámci projektu Registr mokřadů ČR jich bylo zmapováno přes 2 000, ale odborníci odhadují, že jich existují desetitisíce, pokud počítáme i drobné prameniště a dočasné tůňky.
Proč se počet mokřadů mění?
Smutným faktem je, že v minulém století jsme v Čechách a na Moravě přišli o zhruba 80 % mokřadů kvůli vysušování polí, intenzivnímu zemědělství, vodohospodářství nebo průmyslové infrastruktuře. Dobrou zprávou ale je, že díky ochráncům přírody a programům (např. Národní obnovy) se v posledních letech stovky nových tůní a mokřadů ročně obnovují, revitalizují nebo nově budují.
Zajímavost: Česká republika byla jednou z prvních zemí na světě, která na mezinárodní seznam významných mokřadů prosadila i podzemní mokřad – již zmíněnou Punkvu. Ukázali jsme tak světu, že mokřad není jen bažina na povrchu, ale i voda a život skrytý v jeskyních!
🏆 Hrdinové českých mokřadů
Tady je výběr pěti „zvířecích hrdinů“ českých mokřadů. Každý reprezentuje jinou skupinu živočichů a má svůj unikátní příběh, který se skvěle hodí k fotkám nebo do “stories”.
Jeřáb popelavý (Elegantní navrátilec)
Proč je hrdina: Je symbolem úspěšné ochrany. Ještě před pár desítkami let u nás téměř nehnízdil, dnes se díky obnově mokřadů vrací (např. na Českolipsko nebo Třeboňsko).
Zajímavost: Jejich svatební tance v mělké vodě patří k nejkrásnějším přírodním divadlům v Evropě.
Rosnička zelená (Barometr čisté vody)
Proč je hrdinka: Je to „bioindikátor“. Tam, kde jsou rosničky, je voda čistá a krajina zdravá.
Zajímavost: Jako jediná naše žába umí díky přísavkám na prstech šplhat po stromech a rákosí.
Vydra říční (Skrytý predátor)
Proč je hrdinka: Stojí na vrcholu potravního řetězce mokřadů. Její přítomnost znamená, že je v lokalitě dostatek ryb a klidu.
Zajímavost: Má neuvěřitelně hustou srst (až 50 000 chlupů na 1 cm2), která ji udržuje v suchu i pod vodou.
Vážka ploská (Letecké eso)
Proč je hrdinka: Je to nejlepší přirozený „biocid“. Jedna vážka pochytá stovky komárů denně.
Zajímavost: Většinu života stráví pod vodou jako dravá larva, teprve na konci se promění v drahokam poletující nad hladinou.
Čejka chocholatá (Zoufalý bojovník)
Proč je tato čejka hrdinkou: Je tváří kampaně za obnovu mokřadních luk. Kvůli vysoušení polí u nás její populace klesla o víc než 90 %.
Zajímavost: Má typickou „chocholku“ a při letu vydává charakteristické kňouravé zvuky.
Kvíz: „Které z těchto zvířat umí šplhat po stromech?“ (Odpověď: Rosnička).
Hlasování: „Kterého z těchto hrdinů byste chtěli potkat ve volné přírodě?“
Jak probíhá ochrana mokřadů v praxi?
Ochrana dnes už neznamená jen „zakázat lidem vstup“. Je to aktivní péče, kterou provádějí ochránci přírody a neziskové organizace:
Revitalizace a “přehrazování”: V minulosti se mokřady odvodňovaly kanály. Dnes se tyto kanály přehrazují, aby se voda v lese nebo na louce zastavila.
Obnova tůní: Budování malých vodních plošek pro žáby a čolky, kteří v nich nacházejí bezpečné místo pro rozmnožování.
Pastva velkých kopytníků: Na některých místech (např. Milovice nebo Josefovské louky) pomáhají divocí koně nebo pratuři. Spásáním agresivních trav udržují mokřadní louky světlé a průchodné pro vzácné druhy.
Ptačí parky: Česká společnost ornitologická vykupuje pozemky (např. Ptačí park Josefovské louky), kde cíleně vytváří mokřady pro návrat bahňáků.
Co pro naše mokřady můžeme udělat?
Podpora výkupů: Přispět na kampaně typu “Darujte křídla”, které vykupují pozemky pro vznik nových mokřadů.
Vlastní tůňka: Máte-li zahradu, i malé jezírko bez ryb (které by zbaštily larvy) může fungovat jako mikromokřad pro místní obojživelníky.
Šetrné zemědělství: Kupování produktů z farem, které hospodaří s ohledem na krajinné prvky a retenci vody.
Dokážeme vrátit mokřadům místo v krajině dříve, než o ně přijdeme?
