Kauza u Humpolce znovu otevírá otázku: proč v Česku vůbec lidé chovají lvy a tygry?
Na statku u Humpolce odebraly úřady letos v létě přes sto zvířat. Koně, velbloudy, osly i další tvory, kteří tam živořili v nevhodných podmínkách. Přestože veterináři zasáhli a mnoho zvířat našlo novou péči, tygři a lvi na statku zůstali.
Proč?
Odpověď je jednoduchá a zároveň znepokojivá. Česká legislativa chov velkých koček v soukromých rukou za určitých podmínek umožňuje.
Co se u nás smí a nesmí chovat
Česká republika patří k zemím, kde je poměrně snadné pořídit si exotické zvíře. Pokud jde o běžné druhy, jako jsou papoušky, želvy, surikaty – je potřeba splnit jen základní povinnosti chovatele. Což je poskytnout vhodné podmínky pro chov, zajistit dostatek krmiva a čerstvé vody, dbát na to, aby zvíře netrpělo stresem, bolestí nebo strádáním, mít zvíře pod dohledem veterináře, některé druhy (např. papoušci ara, želvy suchozemské, leguáni) spadají pod CITES – pak je nutné mít doklady o původu a zvíře registrovat u krajské veterinární správy, dále je chovatel povinen zajistit, aby zvíře neohrožovalo okolí.
Nicméně u nebezpečných nebo ohrožených zvířat přichází na řadu přísnější pravidla:
CITES (Washingtonská úmluva) – chrání ohrožené druhy, k jejich chovu je třeba povolení a evidence.
Seznam druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči – zahrnuje například velké šelmy, jedovaté hady nebo lidoopy. Chovatel musí žádat o povolení krajskou veterinární správu a splnit podmínky bezpečnosti. Pro jejich držení a chov platí vyhláška č. 451/2021 Sb. o ochraně druhů vyžadujících zvláštní péči.
Co je zakázáno – například volný chov jedovatých hadů bez zabezpečení, držení druhů, které ohrožují původní faunu a flóru.
Zvířata, která si lze pořídit „snadno“
Běžní domácí mazlíčci: psi, kočky, králíci, morčata, křečci, andulky, akvarijní ryby.
Mnoho druhů exotických zvířat, pokud nespadají pod zvláštní ochranu – např. surikaty, fretky, leguáni, různí papoušci (ale často s povinností registrace, viz CITES).
Zvířata, která lze chovat, ale jen s povolením
Druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči (podle vyhlášky č. 451/2021 Sb.) – velké kočky (tygři, lvi, levharti, pumy, gepardi), medvědi, vlci a jejich kříženci, krokodýli, jedovatí hadi, velcí škrtiči, lidoopi.
K jejich chovu je třeba povolení krajské veterinární správy, splnění bezpečnostních podmínek a někdy i stavební úpravy (výběhy, dvojité dveře, zajištění proti úniku).
Druhy chráněné CITES – např. želvy suchozemské, papoušci ara, kakadu, některé druhy ještěrek a hadů. Ty lze chovat jen s registrací, doklady o původu a někdy i označením čipem/kroužkem.
Zvířata, která se chovat nesmí
Volně žijící zvláště chráněné druhy české přírody (např. rys, vydra, čáp, dravci (sovy, orli), netopýři – výjimka jen pro záchranné stanice nebo zoologické zahrady.
Druhy invazní (podle evropské legislativy) – např. mýval severní, psík mývalovitý, želva nádherná; jejich chov je v EU zakázán, protože ohrožují domácí faunu.
Zvířata, u nichž nelze zajistit bezpečnost či welfare – např. některé vysoce nebezpečné jedovaté druhy, i když to bývá spíš posuzováno individuálně.
Přesto se ukazuje, že kontrola a dohled nejsou vždy dostatečné. Zvířata často končí v klecích neodpovídajících jejich potřebám a někdy se z hobby stává i výnosný byznys.
Proč je to problém?
Bezpečnost lidí – Lev nebo tygr není domácí kočka. Pokud se dostane ven, může ohrozit celé okolí. Každý rok přichází ze světa zprávy o útěcích a tragédiích.
Utrpení zvířat – velké kočky v přírodě denně urazí desítky kilometrů. Na statku za Humpolcem měly jen betonové kotce a minimum podnětů. Strádání je v takových případech nevyhnutelné.
Etická rovina – opravdu chceme, aby symboly divočiny končily v soukromých „zoo“? Zvířata, která v přírodě vládnou savanám, se tu často mění v atrakci za plotem.
Jinde už pochopili a u nás prozatím takto
V USA prošel před pár lety Big Cat Public Safety Act, který zakázal soukromý chov tygrů a lvů. V mnoha evropských zemích už divoká zvířata nesmí vystupovat v cirkusech a podmínky pro jejich držení jsou mnohem přísnější než u nás.
V ČR přišel s novelou zákona z roku 2020 zákaz drezury a vystupování v cirkusech u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců (kromě delfínovitých), nosorožců, hrochů a žiraf. Neexistuje ale úplný zákaz drezury a vystupování dalších divokých druhů zvířat, jako jsou například lvi nebo tygři.
A teď co dál?
Kauza u Humpolce není první a bohužel ani poslední. Dokud bude v Česku možné držet lva na dvorku, budou se podobné případy opakovat. Velká kočka není domácí mazlíček. Patří do přírody a pokud už o ni pečuje člověk, pak jen v profesionálním zázemí záchranných stanic nebo zoologických zahrad.
Musíme si položit otázku: chceme být zemí, kde je lev atrakcí za plotem, nebo zemí, která respektuje divokou přírodu?
