Světový den ochrany přírody: rozhovor s Milanem Jeglíkem, předsedou Justice for Nature, z.s.

Oslavujeme Světový den ochrany přírody! Dnes se zaměřujeme na klíčovou roli, kterou hraje ochrana přírody v udržení zdravé planety Země pro budoucí generace. V České republice působí ochranářské organizace, které se této důležité misi věnují. Jednou z nich je Justice for Nature, z.s., nevládní nezisková organizace, která se aktivně podílí na ochraně našeho a světového přírodního bohatství.

U příležitosti Světového dne ochrany přírody jsme pro vás připravili exkluzivní rozhovor s Milanem Jeglíkem, předsedou organizace Justice for Nature (JfN). V rozhovoru představujeme práci a projekty JfN, výzvy, kterým čelí, a mimo jiné také to, jak každý z nás může přispět k ochraně přírody. Připojte se k nám a pojďme společně prozkoumat, jak Justice for Nature přispívá k zachování jedinečnosti a biologické rozmanitosti přírody, fauny i flóry, u nás a v zahraničí.

Představení Justice for Nature (JfN), jejího poslání a cílů

Můžete nám na úvod představit vaši organizaci Justice for Nature, její hlavní poslání a cíle?
Hlavním cílem a posláním naší organizace je ochrana přírody a biodiverzity v přímé terénní akci a budování zeleného mostu mezi neznalou veřejností a kompetentními orgány na národní i mezinárodní úrovni. Klíčovou misí je odhalování ilegálních aktivit, tedy zelené kriminality. Důležitou činností je též vzdělávání a osvěta. To jsou priority Justice for Nature.

Co bylo hlavním impulsem pro založení vaší organizace? Viděli jste konkrétní mezeru v oblasti ochrany přírody a volně žijících druhů v tuzemsku a zahraničí?
Hlavním impulzem pro vznik naší organizace bylo v roce 2009 chránit a doslova zachraňovat tropický deštný prales na Sumatře. To bylo naše poslání v začátcích, které nás stvořilo. Pak se to postupně rozvíjelo až do dnešních dní. Je to již 16 let, co vznikla Justice for Nature, tehdy však ještě Prales dětem. V té době jsme viděli problém kácení deštného pralesa a nezájem veřejnosti o tento problém, což nás neskutečně bolelo a zároveň jsme prales a vše, co v něm žilo obdivovali.

Jak byste popsal vaši jedinečnou pozici nebo přístup ve srovnání s jinými environmentálními organizacemi?
Myslím, že jsme jiní tím, že prostě akčně jednáme v terénu. Když se nám něco nelíbí, jdeme do toho. Pokud někde vidíme jasnou hrozbu, zaměříme na to pozornost v přímé terénní akci. Hodně jsme se transformovali na ochranu volně žijících a ohrožených druhů zvířat tam, kde jim hrozí pytláctví. Nebojíme se stanout tváří v tvář těm, kteří přírodu ničí. V tomhle jsme hodně jiní. Dále nenatahujeme ruku k systému a vše dokážeme celá léta financovat z podpory široké veřejnosti, která by měla být součástí ochrany přírody a nikoliv spoléhat na stát, který v mnoha ohledech selhává. Klíčovou informací je, že drtivá většina námi získaných financí končí v terénní ochraně přírody a volně žijících zvířat.

Strategie JfN: Spravedlnost pro přírodu

Název vaší organizace naznačuje zaměření na „spravedlnost pro přírodu“. Jak konkrétně pojímáte tento koncept spravedlnosti v praxi?
Jednoznačně stojíme za tímto názvem Justice for Nature, který je zároveň naším filozofickým konceptem. Není to jen nějaké klišé či marketingový tah. Dle našeho spolkového kodexu si spravedlnost nezaslouží pouze člověk, ale též zvířata, stromy a celé ekosystémy, na kterých jsme závislí i my. Všude kolem nás je nějaké přirozené společenství života, na kterém jsme existenčně závislí a přitom to většině lidí nějak záhadně nedochází. Zvedáme doslova vlajku Přírody, která je černá z důvodu jejího stavu a na ní se vyjímá bílý nápis Justice for Nature symbolizující naději a jako sdělení nutnosti přírodu chránit před těmi, kteří jí ubližují.

Jaké typy právních nástrojů a strategií nejčastěji využíváte ve své práci (např. soudní spory, lobbing, právní analýzy, advokacie)?
V tomto ohledu nejsme aktivní, tedy nejdeme cestou soudních řízení a jiných právních nástrojů. Naší činností je odhalovat pachatele zelené kriminality a tato zjištění předávat policii, rangerům, či dalším kompetentním orgánům. Jsme vyloženě terénní tým. Pokud bychom měli řešit tento rozměr v ochraně přírody, potřebujeme partnera, další organizaci, která se k myšlence Justice for Nature přidá a bude jednat těmito právními nástroji se svými finančními zdroji. Prostě důležitá spolupráce, které se určitě nebráníme. A těší nás, že tuto spolupráci nám nabídla vaše Nadace na ochranu zvířat.

Můžete uvést příklad úspěšné kampaně nebo aktivity, kterou jste vedli, a popsat její dopad?
V minulosti jsme vedli silnou osvětově-vzdělávací kampaň proti pytláctví ve vesnicích na Sumatře. Velkým výsledkem bylo úspěšné zahánění a plašení tygra sumaterského, který místním farmářům zabil 15 krav a chtěli ho zabít. Díky našim nočním zásahům se podařilo tygra skutečně odradit a sám se vrátil do pralesa, tedy přežil. Stejně tak jsme na Sumatře zachránili slonici, která musela být translokována z palmových plantáží a státní ochraně přírody se do toho moc nechtělo. Pak jsme do toho vstoupili my a udělali kolem toho takový rozruch, až na politické úrovni, že se slonici podařilo přesunut a vrátit zpět do divočiny. Tehdy jsme si udělali hodně nepřátel na úřadech, ale vyšlo to. V Kostarice odhalujeme pytlácké skupiny a data předáváme národním parkům nebo environmentální policii a chystáme kampaň “Pytláctví okrádá nás všechny”. V Česku vedeme terénní kampaně v obcích, kde hlasitě informujeme obyvatele o tom, že jsou v jejich oblasti trávena zvířata carbofuranem a pokud někdo ví, kdo to dělá, může nám to nahlásit. Jak říkám, naše akce se odehrávají hlavně v terénu.

S jakými největšími výzvami se potýkáte při prosazování environmentálních práv?
Co se týká právních výzev, tak zde potřebujeme silného partnera, který by v tom byl s námi. My konáme v terénu a reálně nemáme čas se zabývat právní stránkou věci. Rozhodně je naše společnost zralá na změnu zákonů o ochraně přírody a krajiny, myslivosti, zákona na ochranu zvířat proti týrání, veterinárního zákona a dalších souvisejících zákonů, ale jak říkám, k tomu potřebujeme znalého a schopného partnera, jakým je např. vaše Nadace na ochranu zvířat. S čím se skutečně potýkáme, tak to je neexistující odbor environmetální policie v České republice. Přiznám se, že nám moc nejde o tabulky a grafy, ale o to, aby byl potrestán pachatel trestné činnosti vedené proti přírodě a zvířatům. K tomu musí existovat celý policejní aparát se znalostmi environmetální kriminality. To je pro nás klíčový okamžik, který se musí dokončit, změnit a zpřísnit.

Konkrétní oblasti zájmu a projekty JfN

Na jaké konkrétní environmentální problémy se v současnosti zaměřujete? (např. environmentální kriminalita, ochrana biodiverzity, přírody a volně žijících zvířat)
V současné době řešíme odhalování a přípravy zadržení několika pytláckých skupin v Kostarice, v Česku je to velmi kontraverzní tažení proti travičům zvířat zakázaným jedem carbofuranem. To jsou naše dvě důležité terénní mise spojené s přímou terénní akcí. Nyní přes léto bude situace v Česku klidnější ohledně trávení zvířat a tak se budeme naplno věnovat projektovým činnostem v Kostarice, kde nás mimo jiné čeká monitoring jaguárů, velryb a delfínů.

Jakým způsobem identifikujete a vybíráte případy nebo problémy, do kterých se zapojíte?
Dané případy jsou vybírány dle stupně ohrožení zvířat. Jedná-li se o vzácná a ohrožená zvířata, je to priorita. Velmi důležitá je konkrétní situace, ale určitě například v Kostarice je klíčové pomáhat chránit prostor národních parků, naopak v Česku se jedná o zaměření na již známé travičské regiony. Pak je to případ od případu a někdy i stupni naší naštvanosti /smích/.

Zajímají nás projekty JfN v České republice a v zahraničí. Mohl byste je alespoň ve stručnosti představit? A jak tyto vaše projekty, aktivity a výsledky vaší práce přispívají k ochraně přírody a ohrožených druhů?
V Kostarice se zaměřujeme na spolupráci s biology a vytváříme pro ně podmínky pro kvalitní monitoring, tedy získávání kvalitních dat pro další výzkum, který musí mít přesah do ochrany přírody. Takto monitorujeme jaguáry americké v NP La Amistad nebo v NP Santa Rosa. Dále provádíme monitoring ještě v NP Tapanti, kde jdeme vyloženě po odhalení pytláků a nalezení strategie, jak je ve spolupráci s policií a rangery zadržet a usvědčit. V Česku máme výjezdový tým Prevence environmentální kriminality s celostátní působností, který vyjíždí na hlášení od občanů s podezřením na otrávená zvířata, návnady či masité újediště. Zaměřujeme se na malé a velké šelmy a dravé ptáky, tedy klíčové druhy pro ochranu biodiverzity a její zdravý vývoj.

V ČR realizujete váš projekt Prevence environmentální kriminality (PEK) – lidé vám (nejen přes vaši mobilní aplikaci) mohou hlásit případy tzv. „zelené kriminality“ a vy se ujmete řešení těchto případů. Můžete poradit, co konkrétně vám mohou lidé hlásit a jakým způsobem, jaké informace a podklady potřebujete k řešení nahlašovaných případů?
Mimořádně významnými hlášeními jsou nálezy mrtvých zvířat s podezřením na otravu nebo otrávenou návnadu. U otráveného zvířete se jedná zejména o malé šelmy a dravce, ale už jsou i první případy otrávených vlků. Samozřejmě se to týká i psů a koček a dalších druhů zvířat. Dále jsou to masité návnady, které páchnou nebo je na nich nějaké nepřirozená barva, často fialová. Zde se může jednat o otrávenou návnadu. Často jsou to kusy masa, vnitřnosti, částí zvířat nebo i celá těla (kadávery) od zajíce po srnčí, může to být však i drůbež nebo domácí králíci. Též nás zajímají myslivecká újediště. Zde se vnadí zvěř na masité návnady a hrozí, že zde pytlačí šelmy i dravce. V okamžiku, kdy je do lesa vyvezeno mrtvé zvíře ze zájmových chovů, jedná se o porušení veterinárního zákona, tedy přestupek. Brzy bude mobilní aplikace Hlášení zelené kriminality rozšířena též o možnost hlášení nelegálních chovů volně žijících živočichů. To je velký český problém. Naše společnost je doslova prokořeněna zelenou kriminalitou a mnoha lidem vůbec nedochází, že se to děje.

Jak postupuje při řešení případů „zelené kriminality“? A o jaké případy se nejčastěji jedná? Daří se vám tyto případy úspěšně řešit?
Naším úkolem je především odhalovat zelenou kriminalitu a v případě, že ji lidé nahlásí, tak nález převzít a řešit s policií po vlastní linii. Tím lidem ušetříme čas a nervy, udržíme je v anonymitě. Tohle otevírá větší šanci přimět lidi k hlášení zelené kriminality. Po předání případu policii jdeme od toho a pokud má policie zájem, děláme v obcích plakátovací a hlasité informační nátlakové kampaně. Doslova vytahujeme problém trávení zvířat na povrch a vnášíme do prostředí travičských oblastí nejistotu, kdy travič neví, kdy spadne klec. Poté jsou zde strategie, které nelze zveřejňovat.

V kterých oblastech (regionech, krajích ČR) řešíte nejvyšší výskyt případů „zelené kriminality“?
Trávení zvířat je v Česku velký problém a často to vychází z prostředí myslivců, rybníkářů a chovatelů zvířat, většinou holubů, drůbeže. K nejhorším regionům patří Jižní Morava, jako Hodonínsko, Břeclavsko, Mikulovsko, Znojemsko. Dále Kraj Vysočina, Královehradecko, Jindřichohradecko, Příbramsko, Strakonicko. Je to opravdu síla a většina lidí o tom ani neví, co se kolem nich děje a že to ohrožuje též jejich psy, kočky a dokonce i děti.

Zaměřujete se také na oblast osvěty a vzdělávání. V roce 2012 jste v ČR spustili projekt Nejbohatší ekosystémy planety Země (NEPZ). V rámci tohoto projektu a také projektu PEK pořádáte edukativní přednášky, besedy a jiné vzdělávací akce na školách a v dalších institucích. Můžete přiblížit vaše působení na děti a mládež? Co školám a jejich žákům či studentům nabízíte a jak se mohou zapojit?
Rozhodně je vzdělávání a osvěta důležitá a právě projekt NEPZ je naprosto jedinečný a je zaměřen na děti a mládež ve školách. Snažíme se však pracovat též s dospěláky v rámci veřejných přednášek a při terénních kampaních. Pokud chceme změnit zažitá dogmata, která ničí přírodu a ubližují zvířatům, tak vzdělávání je důležitý bod činnosti. Nelze si však myslet, že to stačí. Musí to jít ruku v ruce s terénní ochranou přírody a zvířat. Než nám totiž děti dorostou a budou mít možnost něco měnit, do té doby odteče až příliš mnoho vody a nemůžeme jim přece předat zničenou přírodu a říci: “A teď je to na vás! My jsme byli ignoranti a hlupáci a vy to teď musíte napravit!” Chránit přírodu musíme teď a tady a současně s tím je nutné šířit osvětu a environmentální vzdělávání do škol. Více info o projektu www.nepz.cz.

Spolupráce a vliv

S jakými subjekty nejčastěji spolupracujete (např. vládní agentury, nevládní neziskové organizace, místní komunity, akademická sféra)?
V zahraničí spolupracujeme zejména s biology, rangery a policií. V Česku spíše s policií v terénu a se školami v osvětě a vzdělávání. Ochránci přírody nás v Česku vnímají jako příliš konfliktní skupinu, což je na zamyšlení. Apelujeme pouze na dodržování zákonů, nic více. Ono to bude asi i tím, že jsem bývalý člen kriminálky a dívám se na celý problém nejen jako ochranář, ale i jako policajt. Ochránci přírody v Česku jsou hodně mírumilovná skupina lidí, kteří tu represi odmítají, jenže pokud chcete zastavit zlo, nemůžete být za každou cenu hodní. V Kostarice jsme vnímáni velmi pozitivně, v Česku se nás spíše bojí. Hodně nám škodí konkrétní lidé ze zoologických zahrad, kteří jsou nalezlí i do státní ochrany přírody nebo tam mají vazby. O myslivcích je zbytečné hovořit, ti nás prostě rádi nemají a ještě aby ano. Přece jen Justice for Nature nemůže být mezi trofejovými lovci a podobnou havětí oblíbená. V Kostarice spolupracujeme též s místními komunitami, u nás spíše s odhodlanými jednotlivci. Jsme rádi, že vaše Nadace na ochranu zvířat má zájem a také odvahu spolupracovat s Justice for Nature na území České republiky.

Jak měříte dopad vaší práce? Jsou to úspěšně řešené případy, změny politik a místní agendy, zásah veřejnosti v místě vaší činnosti a také v mediálním prostoru, na sociálních sítích aj., nebo něco jiného?
Dopad naší práce měříme počtem předaných případů policii a samozřejmě chceme, aby byly vyřešeny a pachatel potrestán, ale to už není v naší moci. Veliký úspěch je fakt, když lidé nálezy hlásí, to je důležitý začátek pro řešení celého problému travičství a zelené kriminality. Dále je to počet odhalených ilegálních aktivit a opět předání úřadům, rangerům. V Kostarice to funguje. Pak je to počet vylepených plakátů, informačních kampaní v obcích. To považujeme za velmi důležité. Během monitoringu je to počet zmonitorovaných velryb či jaguárů, to se měří dobře. U té zelené kriminality je to měřitelné složitěji, poněvadž v reálu je jediným kvalitním výsledkem potrestaný pachatel nebo ukončení trávení zvířat v dané oblasti. Je to běh na delší trať, ale bez konfrontace a přímé terénní akce to prostě nejde. Víra v to, že zloduch se stane dobrákem po dobrém, je naivní představou nebo spíše zbožným přáním. Chce to prostě trochu odvahy, preciznost a trpělivost!

Jak vnímáte roli občanské společnosti a jednotlivců v boji za ochranu přírody a volně žijících druhů? Jak je zapojujete do vaší práce? (např. dobrovolnictví, sociální marketing aj.)
Občanská společnost je naprosto klíčová v odhalování a potlačování zelené kriminality. Když společensky odmítneme trávení zvířat, lidé budou traviče nebo nálezy hlásit, je otázkou blízké budoucnosti, kdy to z naší krajiny vykořeníme. Potřebujeme si získat důvěru veřejnosti a zvýšit povědomí o této problematice. Tím se vytvoří podmínky pro zatlačení travičů ke zdi, k jejich odhalování, demaskování, společenskému odsouzení a též potrestání. Prevence environmentální kriminality (PEK) je zde právě proto, aby měli lidé možnost to nahlašovat bez obav z průtahů a podávání vysvětlení na policii. S důvěrou v to, že se sami nedostanou do problémů s traviči a sousedy. Podáváme pomocnou ruku nejen zvířatům, ale též lidem, kteří už toho mají plné zuby a chtějí, aby to někdo už konečně řešil!

Výhled JfN do budoucna

Jaké jsou vaše plány a priority pro nadcházející roky?
Plány jsou velké. Malé cíle nemají smysl. Největší plán je si vzít pod patronát celý záliv velryb v Kostarice. To je velký cíl. V Česku masivně zasáhnout traviče a doslova je poslat ke dnu. Jsou jen dvě možnosti. Tou první je, že s tím přestanou a bude klid a mír. Tou druhou je konflikt. Budeme jim tak dlouho znepříjemňovat život a slídit v revírech, u rybníků, až odhalíme jejich slabiny. Nevěřím, že by měl někdo zájem žít neustále v nějakých obavách z toho, že bude odhalen. To by musel být naprostý psychopat. Oni si musí uvědomit, že to nikdo z nás nedělá pro peníze, ale z přesvědčení, což je nejlepší motivace. Baví nás to a nemáme v tomto ohledu žádnou pracovní dobu. Je to pro nás bojová mise. Jde nám čistě o dodržování zákonnosti, nic více. Osobně bych byl opravdu rád, kdyby se traviči umoudřili a této stupidní a středověké činnosti zanechali a nemuselo by docházet k žádným nepříjemnostem. Myslím, že to nestojí za to. Jedno je však jisté. Dokud se bude trávit a my budeme mít finance na provoz Prevence environmentální kriminality, do té doby nepolevíme. Co se Kostariky týká, tak hodláme rozšířit naši pralesní biosférickou rezervaci Green Life, odhalit pytláky a vyčistit dané oblasti národních parků od ilegálních aktivit ve spolupráci s rangery a policií. Jednoznačně je cílem udělat maximum pro ochranu zálivu velryb Santa Elena před průmyslovým využíváním a maximálně vyjít vstříc biologům a národním parkům s monitoringem zájmových druhů zvířat. Rozhodně je cílem co nejlépe rozvinout systém dobrovolnictví a to jak v Kostarice, ale též v Česku, kde se budou budovat týmy Hlídkařů PEK. Máme se na co těšit a čeká nás hromada práce.

S jakými největšími výzvami se jako organizace potýkáte a jak je plánujete řešit?
Naší největší výzvou je co nejvíce eliminovat trávení zvířat v Česku. To nás hodně štve. Když vidíte vytrávené orlí hnízdo, nebo otrávenou vydru, tak vás to motivuje ještě více zabrat. Nejsme typy lidí, kteří by propadali nějaké environmentální depresi a beznaději, naopak. Čím více se ubližuje, tím více chráníme. Jednoznačně potřebujeme přivést ke spolupráci a podpoře co nejvíce lidí a organizací. Dále je top výzvou jednoho dne odcházet z tohoto světa a vědět, že je záliv velryb Santa Elena v bezpečí před průmyslovým využíváním a další generace keporkaků dlouhoploutvých se zde budou moci rozmnožovat a přivádět na svět mláďata. Boj s pytláctvím je pro nás třetí největší výzvou.

Jaké poselství byste rádi sdělili veřejnosti ohledně významu ochrany přírody a volně žijících druhů?
Poselství pro veřejnost je jasné. Bez přírody nemůžeme přežít. Čím více bude národních parků a chráněných území na souši i v oceánu, tím lépe. Jsme odpovědní za stav životního prostředí kolem nás a to na národní i mezinárodní úrovni. Jsme občané planety Země, nejen Češi. Ztratíme-li funkční ekosystémy a jejich biodiverzitu, zasejeme zmar sobě samotným a svým dětem. Potřebujeme nalézt odvahu jednat a přijmout globální environmentální odpovědnost. Nehovořím zde o uhlíkových stopách a jiných zelených strašácích vedených frontovými liniemi moderní levice, ale o masivní devastaci ekosystémů a úbytku živočišných druhů, poněvadž to je zásadní příčina klimatické změny. Každý z nás je důležitý, každý z nás je konzument, který má volbu co jí, co nakupuje, koho volí. Není to tak složité, jen chybí právě ta environmentální odpovědnost, kterou musíme začít probouzet v lidech už od dětství. Máme co napravovat.

Podpora JfN

A na závěr: Jak vám mohou lidé pomáhat, jak vás mohou podporovat?
Lidé nám mohou pomáhat mnoha způsoby. Ideální možností je dobrovolnictví. To lidi nejenom nadchne pro dobrou věc, ale též povznese a učiní hrdými, že dělají skutečně dobré a důležité věci. Mohou nás podporovat finančně, což je samozřejmě nesmírně důležité pro dobré fungování celé naší environmentální projektové mise. Nainstalováním mobilní aplikace Hlášení zelené kriminality a hlášením nálezů se přímo zapojí do terénní akce a stanou se Hlídkaři PEK. Šířením informací, sdílením, změnou osobního nastavení a konzumu, či změnou stravování, to všechno je pomoc a zapojení se do společného konání v ochraně životního prostředí. Možností je spousta, jen najít již výše uváděnou odvahu konat. Změna přichází od jednotlivce, nikoliv od společnosti. Věřte, že to lidem rozsvítí život a zařadí se do činnosti, která dává hluboký smysl. Pokud přijmeme morální kodex Justice for Nature, máme velkou šanci, že budeme společně úspěšní.

Děkujeme Vám, Milane, za zajímavý a přínosný rozhovor a těšíme se na spolupráci s Vámi a Justice for Nature.
Přejeme hodně zdaru ve V/vaší neúnavné práci v tuzemsku i v zahraničí. A přidáváme zvolání:
Lovu, pytláctví, travičům zvířat a zelené kriminalitě zmar!