Jak je to s bílou barvou u koní?
Bělouši mohou být vybělující nebo nevybělující.
Vybělující bělouš se narodí s tmavou barvou srsti (vraník, hnědák, ryzák) a postupně vyběluje až vybělí úplně včetně hlavy, hřívy i ocasu.
Nevybělující bělouš má v srsti přimíchanou bílou barvu a má různě velký podíl černé, hnědé nebo ryzé barvy. Hlava, nohy a ocas nejsou nikdy úplně bílé.
Který kůň je tedy jen v bílé barvě?
Je to krásný a ušlechtilý lipicán.
Jedná se o koně rakousko slovinského původu, byl vyšlechtěn z arabských, berberských a andaluských koní. Jméno koně je podle hřebčína ve Slovinsku, kde bylo centrum jeho šlechtění. Je to především drezurní a a kočárový kůň, vidět ho můžete na excelentním představení Španělské jezdecké školy ve Vídni.
Patří mezi vybělující bělouše, postupně vyběluje, což může trvat i deset let.
Téměř výhradně v bílé barvě je také Camargský kůň.
Tyto nádherné koně najdete ve Francii v oblasti Camargue, kde stále žijí polodivokým způsobem v rezervaci na mořském pobřeží. Jsou zvyklí na drsné podmínky, v létě velký žár, jindy ostře vanoucí mistrál. Traduje se, že tito bílí koně jsou zrozeni z mořské pěny (odtud jejich bílá barva) a jejich původ je zahalen tajemstvím.
Dříve žili tito koně zcela divoce, dnes je sice chov kontrolovaný, ale koně žijí stále polodivokým způsobem. Hříbata se každoročně odchytávají a označují se výžehem C, pak se opět společně s matkami vypouští na pastviny, kde žijí až do dospělosti (tedy do stáří pěti i více let). Hřebci se po dosažení pěti let odchytávají a část z nich je místními pastevci využívána například pro práci s černými býky. Bývají také velkým lákadlem pro turisty.
Jaká další plemena koní se často vyskytují v bílé barvě:
Je to například starokladrubský kůň, arabský plnokrevník, andaluský kůň.
A kterého koně v bílé barvě nepotkáte a naopak je výhradně vraník?
Je to Fríský kůň.
Nádherný pohádkový vraník, často zvaný „černá perla Fríska“. Vyznačuje se dlouhou krásnou hřívou a delšími chlupy na nohou. Patří k nejstarším evropským plemenům koní. Oblíbený byl díky své eleganci u šlechty, dnes se používá v drezůře, k zapřahání do kočárů, ale i v dalších odvětvích jezdeckého sportu.
Foto: Sblimes, Wallner, AlkeMade, Picabay.com
Text: Pavla Dorničová, Nadace na ochranu zvířat
