Hlavní viníci způsobující drastický pokles evropské biodiverzity, kteří zároveň ohrožují přežití tisíců živočišných druhů a habitatů, jsou neudržitelné zemědělství a lesnictví, rozšiřování měst a znečištění. K situaci také nepřispívá nedostatečná implementace směrnice EU a dalších právních předpisů na ochranu přírody na úrovni členských států. “Většina chráněných druhů a habitatů není z hlediska stupně ohrožení v dobrém stavu, a ještě mnoho se musí učinit, aby došlo k zvrácení této situace.” Tak se píše ve zprávě s názvem “State of nature in EU”, která byla zveřejněna Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA).
© Sean Wareing, pixabay.com
„Naše hodnocení ukazuje, že musíme učinit zásadní změny ve způsobu jakým produkujeme a konzumujeme potraviny, obhospodařujeme a využíváme lesy a stavíme města tak, abychom ochránili zdraví a odolnost evropské přírody společně s blahobytem lidí. Tyto snahy je potřeba spojit s lepší implementací a prosazováním politik ohledně ochrany přírody se zaměřením na její obnovu. Stejně tak nuté je zaměřit se na stále ambicioznější opatření v oblasti klimatu, zejména v odvětví dopravy a energetiky,” Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA. Pokud to zjednodušíme, musíme změnit naše chování vůči přírodě, její vytěžování a musíme ji více a lépe chránit.
Pokud se okamžitě nic nepodnikne pro zvrácení současného stavu, tak většina obecně chráněných druhů Evropy bude čelit nejisté budoucnosti. Mezi takové druhy živočichů patří například raroh velký a hlavatka podunajská, ohroženy budou společně s habitaty od travních porostů po duny napříč Evropou.
Zpráva od EEA mimo jiné poukazuje i na pozitivní vývoj v oblasti ochranných opatření. Během posledních 6 let stoupl počet i plocha chráněných oblastí v rámci sítě Natura 2000. Tímto tak EU splnila svůj globální cíl, kdy je chráněno kolem 18 % evropské souše a skoro 10 % mořských oblastí.
Tento úspěch však k celkové spokojenosti nestačí. Podle hodnocení EEA má většina druhů a habitatů špatný nebo mizerný stupeň ohrožení, který u mnoha z nich nadále klesá. Ze tří hlavních studovaných skupin obzvláště zaostává ochrana habitatů a ptáků. Naopak svého cíle téměř dosáhla skupina jiných druhů než ptáků.
Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) © Gerhard G., pixabay.com
Zpráva „State of EU nature“ poukazuje na určitý pozitivní vývoj, většinou na celostátní nebo regionální úrovni. Řada druhů a habitatů vykazuje zlepšení, například skokan štíhlý ve Švédsku, pobřežní laguny ve Francii. Orlosup bradatý vykazuje zlepšení dokonce na evropské úrovni. Síť Natura 2000 má pozitivní vliv na mnoho druhů a habitatů. Například dunové a pobřežní habitaty, které spadají do sítě Natura 2000 mají lepší status ohrožení než ty, které do ní spadají částečně nebo okrajově.
Nové šance na zlepšení situace vznikají i z politického hlediska, díky novým strategiím nesoucí název “ EU Biodoversity Strategy 2030”- Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030 a “Farm to Fork Strategy”- Od zemědělce ke spotřebiteli. Obě tyto strategie jsou klíčovými prvky Zelené dohody pro Evropu – European Green Deal. Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030 má za cíl posílit a rozšířit síť chráněných oblastí, nastavit plán jejich obnovy a zajistit, že ekosystémy budou zdravé, odolné vůči změně klimatu, bohaté na biodiverzitu a také poskytnou řadu služeb nezbytných pro prosperitu a blahobyt občanů.
K dosažení stanovených cílů je také potřeba vylepšit monitorovací kapacity v jednotlivých členských státech. V současné době existují velké mezery v datech, obzvláště u těch týkající se mořských druhů a habitatů. Sběr a doplnění chybějících dat je nezbytné pro pořádné hodnocení role sítě Natura 2000 v ochraně druhů a habitatů. K výraznému zlepšení musí také dojít v implementaci legislativy EU v členských zemích.
Autor: Kamila Jandová, Nadace na ochranu zvířat
Zdroj: https://www.eea.europa.eu/highlights/latest-evaluation-shows-europes-nature
