MOŘŠTÍ SAVCI EVROPY

Ač se to nezdá, evropské vody jsou domovem pro bohatý mořský život, konkrétně 44 druhů může tyto vody nazývat svým domovem. 36 z těchto druhů jsou kytovci, různé druhy delfínů, velryb a sviňuchy, kteří v různé míře obývají všechny čtyři evropské mořské regiony. Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) je jediným druhem kytovce, který obývá evropské mořské regiony – Černé moře, Středozemní moře, Baltské moře a Severovýchodní Atlantický oceán.

Mnoho kytovců je v Evropě považováno za místní, pravidelně se objevující, což jsou například delfíni obecní (Delphinus delphis), vorvaň obrovský ( Physeter macrocephalus) a plejtvák myšok (Balaenoptera physalus). Nicméně jsou i druhy, které do evropských vod zavítají sporadicky, například plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) nebo keporkak (Megaptera novaeangliae).

Tuleň kuželozubý na německých ostrovech, Fotografie: A_Different_Perspective, Pixabay 

Bavíme-li se o ochraně Evropského mořského ekosystému a stupně ohrožení, musíme brát v úvahu konkrétní populace. Existují druhy, které nejsou ve světě ohroženy, ale vlivem industrializace evropským pobřežních vod nebo změnami prostředí se ohroženými v rámci evropského výskytu stávají. 

Celosvětový zákaz lovu velryb platí od roku 1986, nicméně kvůli své dlouhověkosti, rozsahu obývaného území a nízkému počtu jedinců se všechny druhy kytovců stále vzpamatovávají. Existují odhady, že teprve v roce 2100 budou počty kytovců na 50 % stavu, jaký byl před začátkem velrybářských loveckých výprav. 

Výjimeční tuleni

Na chladném severu, na jezeře Saimaa ve Finsku, nalezneme kolonii tuleně kroužkovaného Saimského (Pusa hispida saimensis). Tento druh sladkovodního tuleně je považován za kriticky ohrožený a jeho počty se pohybují kolem 400 jedinců. 

Navštěvující kytovci

Kosatka dravá (Orcinus orca) je vrcholovým mořským predátorem. Ačkoli upřednostňují chladnější vody, byly pozorovány i v tropických vodách. Vytvářejí složité sociální skupiny, kdy v jejím čele stojí matka rodu. 

Velryba černá (Eubalaena glacialis) je kriticky ohroženým druhem velryby. Uvádí se, že na světě existuje pouhých 200 až 250 dospělých jedinců. Žijí jednotlivě nebo v malých rodinných skupinách. 

Plejtvák seival (Balaenoptera borealis) se vyskytuje ve vodách téměř celého světa. Nejraději se zdržuje u hlubokého pobřeží a vyhýbá se zátokám, arktickým a tropickým vodám. Jeho potravou je krill (drobní korýši vznášející ve vodě). 

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je největší savec z řádu kytovců a co se týče tělesné hmotnosti, tak i největší živočich na naší planetě. Dosahuje váhy až 190 tun. Je migračním zvířetem, i když jsou jeho cesty – poměrně nejasné, nepravidelné a občas i spontánní. 

Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) je největší tzv. ozubenou velrybou, potravu tedy necedí přes kostice, ale loví ji. Je také nejhlouběji se potápějícím zvířetem, uvádí se hloubky kolem 2 500 m s délkou trvání ponoru až 90 minut. 

z publikace: Biodiversity in Europe Seas, Jesper H. Andersen, dostupné na researchgate.com

Baltské moře

V Baltském moři se nachází prosperující populace tuleně kuželozubého (Halichoerus grypus). Tento druh tuleně se při lovu spoléhá na sluch a čich. Díky vysokému obsahu hemoglobinu v krvi dokáže zůstat pod vodou až 20 minut. Jsou samotářskými lovci, ale na souši žijí společensky. 

Populace sviňuchy obecné se v Baltském moři pohybuje v řádech několika stovek, nicméně celosvětově je velmi rozšířená. Předpokládá se o nich, že jsou samotáři. Dokáží se ponořit do hloubky až 220 metrů a zadržet dech na 5 minut.

Středozemní moře

Ve středozemním moři nalezneme obecně ohroženého tuleně středomořského (Monachus monachus). Tento druh tuleně byl kdysi rozšířen po celé Evropě, ale rybáři jej brali jako konkurenci, které se zbavovali. V současnosti je jeho populace stabilní. 

Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) je druhým největším živočichem na světě a jedním z nejrychlejších mořských savců. Žije ve skupině čítající 6-10 jedinců. Samice jsou březí 11 až 12 měsíců. 

Ve Středozemním moři se vyskytuje několik druhů delfínů, delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba), charakteristický svým černým pruhem na boku a nechvalně známý svými sklony k panice, které mohou vést až k uvíznutí celého stáda na mělčině, delfín skákavý (Tursiops truncatus), který je nejčastěji chovaným druhem v delfináriích a delfín obecný (Delphinus delphis), jakožto nejrozšířenější kytovec na světě, jehož populace dosahuje asi 6 milionů.


Fotografie: Christopher Michel, https://zoomagazin.cz/

Severovýchodní atlantský oceán/Greater North sea

V Severním a Keltském moři se nacházejí dva druhy tuleňů, a to tuleň obecný (Phoca vitulina) a tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus)

Tuleň obecný zakládá kolonie na severní polokouli a je nejrozšířenějším ploutvonožcem světa.  Řadíme ho mezi tzv. pravé tuleně a na souši se pohybuje po břiše. 

V tomto regionu se také nacházejí poměrně stabilní populace plejtváka malého (Balaenoptera acutorostrata), sviňuchy obecné (Phocoena phocoena) a plískavice bělonosé (Lagenorhynchus albirostris).

Plejtvák malý je jedním z nejmenších kosticovců, což znamená, že se živí filtrováním vody přes kostice, které zachytávají drobné korýše. Také nemají schopnost echolokace a dorozumívají se vydáváním zvuků o nízké frekvenci. V severních vodách se krmí, na období páření se přesouvají do teplejších vod. 

Plískavice bělonosá je endemickým druhem delfína obývající severní vody. Má robustní stavbu těla a bílý čumák. Je to migrující zvíře a její životní cyklus je zahalen tajemstvím.


Fotografie: http://www.crru.org.uk/whitebeaked_dolphin.asp

Černé moře

Delfín skákavý, delfín obecný a sviňucha obecná jsou jediní tři mořští savci, kteří se pravidelně vyskytují v Černém moři. Všichni tři čelí nebezpečí ze strany rybářů, pro které představují konkurenci a rybáři je tak i přes zákaz loví. 

 

Eliška Coufalová, Nadace na ochranu zvířat

Sdílet na sociálních sítích:

Komentáře jsou vypnuty.