V úterý 25. srpna jsme měly možnost nahlédnout do míst, kam se běžný návštěvník jen tak nepodívá. Navštívily jsme Záchrannou stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, se kterou Nadace na ochranu zvířat dlouhodobě spolupracuje a jejíž činnosti si velmi vážíme.
Čekalo nás několik hodin plných zajímavého vyprávění, čísel, příběhů i setkání se zvířecími pacienty. A také možnost vidět zblízka, co všechno se skrývá za slovy „záchrana volně žijících živočichů“.
Od roku 2012 až k novému areálu
Ve stanici nás přivítaly Ing. Zuzana Pokorná, Bc. Veronika Kraslová a jejich kolegyně. U příjemného posezení nás provedly nejen současným fungováním stanice, ale také jejím příběhem, který sahá až do roku 2012.
Povídaly jsme si o cestě, která nakonec vedla až ke vzniku nového areálu, dokončeného na jaře roku 2025, o každodenním provozu stanice, jejích úspěších i problémech a samozřejmě především o zvířatech, která její pomoc potřebují.
A těch rozhodně není málo.
Čísla z posledních let ukazují, jak rychle množství zvířecích pacientů roste. V roce 2022 přijala stanice 5 175 živočichů, o rok později už 5 740. V roce 2024 jejich počet opět vzrostl a během roku 2025 prošlo péčí stanice neuvěřitelných 7 684 živočichů – o 892 více než v předchozím roce.
A letošní rok rozhodně nezůstává pozadu. Už v době naší srpnové návštěvy překročil počet přijatých zvířat hranici šesti tisíc. Kolik jich bude do konce roku?
Právě při pohledu na tato čísla člověku naplno dochází, jak důležitý nový areál je a jaké možnosti pro záchranu zraněných, nemocných či jinak handicapovaných volně žijících zvířat přináší.
A pak jsme se vydaly přímo mezi pacienty
Po úvodním povídání přišla na řadu prohlídka. A začaly jsme pěkně odshora.
Ze střechy hlavní budovy jsme si mohly celý areál prohlédnout z výšky. Moderní, prostorný a zelený komplex, jehož jednotlivé části jsou uzpůsobeny různým druhům zvířat i různým fázím jejich léčby a následné rehabilitace.
Potom už jsme se vydaly dovnitř a postupně procházely místnost po místnosti.
První zastávka patřila ptačím pacientům. V době naší návštěvy už zde bylo o něco klidněji. Největší nápor totiž přichází v období hnízdění a vyvádění mláďat, kdy se do stanice dostává velké množství ptačích mláďat – například těch, která vypadla z hnízda nebo se ocitla v jiné nouzi.
Viděly jsme zde mimo jiné pacienty s poraněnými křídly, ale také zázemí potřebné pro jejich každodenní péči. A ano, jeho součástí jsou i krabice plné červů a dalšího krmiva. Co pro člověka možná není zrovna lákavou svačinou, může být pro zdejší pacienty pořádnou pochoutkou.
Tohle je stanice, ve které mluví i stěny
Pokračovaly jsme do dalších prostor určených pro větší ptačí pacienty, například sovy. A právě tady nás zaujal jeden detail, který možná na první pohled není tak nápadný, ale o fungování stanice hodně vypovídá.
Stěny jsou plné informací.
Pokyny, postupy, specifika péče o jednotlivé druhy, praktické rady – vše přehledně připravené pro zaměstnance i brigádníky tak, aby každý věděl, co konkrétní zvíře potřebuje a jak o něj správně pečovat.
Přiznáváme, že jsme si z těchto „nástěnných učebnic“ samy odnesly mnoho zajímavých informací.
Od ptáků jsme pokračovaly k ježkům
Místnost po místnosti jsme se dostaly až k dalším našim oblíbencům a to ježkům.
Právě zde jsme zastihly ošetřovatelku při běžné práci. Čistila příbytky a připravovala jejich obyvatelům krmení včetně červů a dalších ježčích dobrot. I takový zdánlivě obyčejný okamžik připomene, kolik každodenní práce se za péčí o stovky a tisíce zvířat skrývá.
Krmení, čištění, kontrola zdravotního stavu, léčba, manipulace se zvířaty, evidence a další den znovu.
Během prohlídky jsme mohly nahlédnout také k poraněné labuti a z bezprostřední blízkosti vidět další svěřence stanice.
Každý z nich sem přišel s jiným příběhem a společným cílem péče je, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, jediná věc: návrat zpátky do přírody.
A potom přišli na řadu naši milovaní holubi
Tuhle část návštěvy jsme si samozřejmě nemohly nechat ujít.
Mezi pacienty stanice byli holubi různého věku – od úplných mláďat až po starší poraněné jedince. A jednoho z těch nejmenších jsme si dokonce mohly opatrně podržet v rukou.
Pro někoho možná obyčejný městský holub. Pro nás nezapomenutelný zážitek.
Právě podobná setkání člověku znovu připomenou, že za každým číslem ve statistice je jeden konkrétní živý tvor. Jeden pacient, který potřebuje nakrmit, ošetřit, zahřát, vyléčit a pokud je to možné, vrátit tam, kam patří.
Otevřít okno a dát jim možnost odletět
Po prohlídce hlavní budovy jsme zamířily ven, k venkovním voliérám. Ty slouží mimo jiné zvířatům, která už se připravují na návrat do volné přírody.
Některé venkovní voliéry mají speciální vypouštěcí otvor. Když nastane správný čas, pracovníci stanice jej otevřou a uzdravení ptáci dostanou možnost odletět. Nemusí je nikdo nutit ani vyhánět. Mohou si sami zvolit okamžik, kdy jsou připraveni voliéru opustit a vrátit se do volné přírody.
Je to vlastně drobnost. Ale dokonale vystihuje smysl celé zdejší práce.
Zvířata se tu neléčí proto, aby zde zůstala. Léčí se proto, aby jednou mohla zase odejít.
Za moderním areálem stojí především lidé
Nová stanice nás nadchla svou velikostí, vybavením i možnostmi, které zvířatům nabízí. Je moderní, promyšlená a profesionálně vedená.
Ještě silnější dojem jsme si ale odnesly z lidí, kteří ji tvoří.
Z původně plánované návštěvy se stalo dlouhé povídání o konkrétních případech, zachráněných zvířatech, radostných návratech do přírody, ale také o případech, které dobrý konec neměly. O tom, co se daří, co je složité a co všechno obnáší každodenní provoz zařízení, kterým ročně projdou tisíce živých tvorů.
Nahlédly jsme tak skutečně „pod pokličku“ práce záchranné stanice.
A od tak milých a zapálených lidí se nám nakonec ani nechtělo odcházet.
Stanice navíc potřebuje nejen kvalitní zázemí, ale především lidi ochotné věnovat zvířatům svůj čas a péči. Aktuálně například hledá pomocníka pro úsek savců. U některých pacientů přitom péče nekončí odchodem ze směny – například mláďata veverek mohou potřebovat pravidelné dokrmování a tak si je ošetřovatel bere na kojení i domů.
Jsme rádi, že můžeme být součástí této pomoci
Z návštěvy jsme odjížděly plné dojmů, nových informací a především s ještě větším respektem k práci, která se zde každý den odehrává.
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy patří mezi zařízení, se kterými Nadace na ochranu zvířat dlouhodobě spolupracuje. O to větší radost máme, že jsme tentokrát mohly její práci poznat skutečně zblízka a vidět, jak profesionální zázemí zde zvířata i jejich ošetřovatelé mají.
Děkujeme Ing. Zuzaně Pokorné, Bc. Veronice Kraslové i celému týmu stanice za milé přijetí, čas, který nám věnovaly a především za jejich každodenní práci.
Přejeme jim hodně sil, mnoho úspěšně vyléčených pacientů a co nejvíce okamžiků, kdy se může otevřít vypouštěcí okno nebo dvířka a další uzdravené zvíře se vrátí zpátky do přírody.
Pokud se chcete s činností Záchranné stanice hl. m. Prahy blíže seznámit nebo zjistit, jak můžete pomoci i vy, navštivte její webové stránky https://zachranazviratpraha.cz/.
