Není asi nikdo, komu by tyto šelmičky nebyly sympatické (snad kromě rybářů, kterým „krade“ jejich ryby).
Jak moc dobře vydry známe?
Podívejme se na ně zblízka. Seznámíme se s několika zajímavými druhy.
Vydra říční (Lutra lutra) nebo také vydra evropská je jediným druhem vydry, který žije v České republice. Vydra říční je celoevropsky ohroženým druhem, který se stal symbolem ustupující přírody, ale i symbolem snah o záchranu biodiverzity mokřadních a říčních ekosystémů.
Také u nás je chráněná, ale zároveň je druhem, který působí značné škody na rybích obsádkách v nádržích vybudovaných za účelem chovu ryb. Patří tedy ke klasickým konfliktním druhům, u nichž se úsilí o záchranu dostává do rozporu s ochranou hospodářských zájmů rybářských subjektů. Se zvýšením hospodářského využití vod se na vydry začíná opět nahlížet jako na konkurenty člověka.
Velkým problémem pro vydru je nelegální lov, a to nejen u nás. Proto se ani české republice nevyhnul vysoký pokles populací. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh a ochrana se vztahuje i na její biotop. Mimo jiné je zakázán i její chov v zajetí a prodej. Stát ale rybářům poskytuje náhradu škod na rybách.
Několik zajímavostí o vydrách
Vydra říční je skvělý plavec a potápěč. Pod vodou vydrží déle než 5 minut (pravděpodobně až 7 nebo 8 minut), ale obvykle se vynoří během jedné minuty. Uplavat zvládne až 400 metrů bez jediného nadechnutí. Ponořit se dokáže do hloubky 9–10 metrů (případně až 15 metrů), ale obvykle ji lze spatřit v hloubce 0–3 metry.
Protože má vydra plochou hlavu, jsou nozdry, uši a oči umístěny v jedné linii a při plavání tak využívá všech smyslů současně. I díky tomu jí stačí vystrčit jen malý kousek hlavy, aby zjistila, co se děje nad hladinou. Vybavena je navíc citlivými hmatovými vousky (tzv. vibrisy), a to nejen okolo čenichu, ale též nad očima a na krku. Problém jí tak nedělá zorientovat se v kalné vodě, nebo při prolézání nor.
Na lov se vydává především za soumraku či při úplné tmě v noci. Mívá velký lovný revír. Zdá se, že se při výběru potravy soustředí na hojnost té či oné kořisti. Přednost dává také té, která se pomaleji pohybuje (tzv. plevelné ryby). Často se vydra živí i nemocnými jedinci, čímž je užitečná. Za jeden den zkonzumuje vydra říční až jeden kilogram potravy (odpovídá přibližně 15 % hmotnosti těla), za týden tedy asi 4–7 kg ryb.
Dospělé vydry nemají, minimálně v Evropě, prakticky žádného přirozeného nepřítele. Většinou se nacházejí na vrcholku potravního řetězce. Jedinou hrozbou se zdá být člověk, který do jejich života zasahuje jednak úmyslně (lovem pro kožešinu či honem kvůli případné škodě na hospodářství), ale i neúmyslně (znečišťováním vod, fragmentací stanovišť, nebo náhodnými odchyty do rybářských sítí, úhyny na silnicích).
Další zajímavé druhy vyder
Vydra mořská (Enhydra lutris) neboli kalan je druhý největší druh vydry a spolu vydrou obrovskou a rosomákem náleží mezi největší zástupce šelem z čeledi lasicovitých. Zároveň je ze všech druhů vyder nejvíce přizpůsobena vodnímu životu. Mají nejhustší srst ze všech současných žijících savců.
Živí se převážně mořskými ježovkami, ušněmi, mlži, hlavonožci a dalšími živočichy. Jen mořských ježovek zkonzumuje denně několik kilogramů (až čtvrtinu své hmotnosti). Vydra mořská je hravá a zvědavá a tyto její vlastnosti spolu s nádhernou kožešinou zapříčinily, že je člověk na některých místech téměř vyhubil.
Rodí jen jedno mládě, ojediněle dvojčata. Malé mládě se zdržuje na břehu, později ho matka nosí na břiše. V zajetí se vydra mořská může dožít až 30 let, v přírodě ale zřídka žijí déle než 10 let.
Vydra severoamerická zvaná rovněž vydra kanadská (Lontra canadensis) žije v jezerech, řekách, bažinách a na skalnatých mořských pobřežích. Je velmi podobná, a to i chováním, evropské vydře říční.
Rozlišuje se 7 poddruhů, které se vyskytují od Aljašky až po státy na jihu USA.[
V ZOO Praha je tento druh chován od roku 1997.
Vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata) je největší sladkovodní druh vydry v Asii.
Žije ve sladkých vodách, a to jak v řekách a jejich blízkosti, tak v mangrovových oblastech či jezerech. Právě tamní vody jsou často znečištěné, díky tomu populace ubývá. Dalším rizikem pro vydry hladkosrsté je také lov na maso a kožešinu.
I tuto vydru můžete vidět v ZOO Praha, v pavilonu Indonéská džungle. ZOO Praha ji chová od roku 2013. V té době se tak pražská zoo stala první a v tu dobu také jedinou zoo v kontinentální Evropě, kde bylo možné tento druh vidět. V roce 2017 se povedl první úspěšný odchov tohoto druhu v kontinentální Evropě.
Vydra obrovská (Pteronura brasiliensis) je vydra žijící ve velkých řekách Jižní Ameriky.
Vyder obrovských ubývá v důsledku lovu kvůli kožešinám i díky úbytku jejich přirozeného prostředí. V současnosti se jejich počet odhaduje na 5000 kusů. V zoologických zahradách je chována vzácně, u nás ji chová pouze ZOO Zlín. V zajetí patří k velmi milým chovancům, stejně jako ostatní vydry je mimořádně hravá a snadno zkrotne. Někdy ji chovají i amazonští indiáni.
Vydra malá či vydra asijská (Aonyx cinerea) je nejmenší druh vydry na světě.
Tato půvabná vydra obývá převážně mangrovové bažiny a sladkovodní mokřiny v Bangladéši, jižní Indii, Číně, Tchaj-wanu a Indočíně. Žije také v Malajsii, Indonésii a na Filipínách, kde preferuje život poblíž vody.
Vydra jako domácí mazlíček? Raději ne!
Vydra je opravdu roztomilá a někoho může napadnout, že by bylo fajn a zajímavé mít vydru doma. Nebylo.
Vydry jsou například velmi teritoriální a v dospělosti vlivem hormonů berou jako soka i člověka, který je od mláděte chová. Pak neváhají útočit. Vydru je navíc těžké i jen ukrmit. Denně potřebuje až kilogram ryb.
Vydry k tomu všemu přirozeně páchnou, značkují si teritorium a že je to zrovna byt, je nezajímá. Potřebují k životu vodu a aktivně ji vyhledávají všude.
Vydra říční je u nás navíc chráněna podle CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Ulovit ji pro zájmový chov proto není možné, u nás ji nelze ani koupit. Přesto se čas od času na internetu nabídka prodeje vydry objeví.
Trend zájmu o vydru jako mazlíčka trvá už několik let a náchylné jsou k němu nejen děti, ale také dospělí. Bohužel k tomu přispívá i to, že na videích z Asie bývá vidět v zajetí druh vydry malé, nikoli naší vydry říční. Vydra malá je trochu společenštější, ochočitelnější než vydra říční, takže lidé nabydou dojmu, že by to byl skvělý mazlíček, šelmu v ní nevidí.
Může to až hraničit s týráním. Vydry jsou extrémně náročné na velikost prostoru. Samec vydry dokáže za noc uběhnout až dvacet kilometrů. Další věc je jejich hravost a nároky na aktivitu, vydry jsou stále v pohybu a potřebují neustálé podněty.
Máte-li slabost pro vydry, můžete si je vychutnat pozorováním ve volné přírodě nebo v přírodopisných dokumentech.
Zajímáte se o vydry? Více informací najdete zde: https://www.ekocentrumvydra.cz/
nebo https://www.vydry.cz/cesky-nadacni-fond-pro-vydru/.
