Supi jsou mrchožraví ptáci, řazení do několika rodů v rámci čeledi jestřábovití. Dokážou sníst i zbytky zvířat, které jsou pro ostatní zvířata nestravitelná. Fungují tak jako zdravotní policie v přírodě. Mají-li možnost, jsou schopni sežrat tolik potravy, že nedokážou vzlétnout. Vyskytují se na všech kontinentech mimo Ameriky (zde je nahrazují kondoři), Austrálie a Antarktidy.
Supí žaludek obsahuje natolik silné kyseliny, že likvidují choroboplodné zárodky (bakterie) botulismu, cholery a antraxu.
Představíme si tedy jednotlivé druhy, které můžete u nás vidět.
Sup hnědý (Aegypius monachus )
V současné době je rozšířen v Asii, v jižní Evropě a částečně severní Africe. Hlavní oblast rozšíření je v Asii, v Evropě je malá populace ve Španělsku a na jihovýchodě Evropy. Obývá horské oblasti až do výšky 4 500 m n. m. Hnízdí v horách, ve skalách, v listnatém a smíšeném lese, žije i v savanách a na pouštích. Je částečně tažný.
Sup hnědý na většině území mizí, proto je zařazen v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN jako zranitelný.
V ČR ho můžete vidět v zoo v Liberci, v Praze, v Ostravě a ve Zlíně.
Foto: Erik Karitz, Pixabay.com
Sup africký (Gyps africanus )
Je blízce příbuzný supa bělohlavého. Obývá savany, polopouště a hornaté oblasti v západní a východní Africe.
Většinou žije v hejnech, živí se převážně mršinami, ale je schopný usmrtit i nemocné, zraněné nebo starém zvíře, případně ulovit mládě. Když je u zdechliny ve velkém počtu, dokáže odehnat i velké dravce, nervózní a přiměje k ústupu například i levharta.
Patří k středně velkým supům.
Sup africký podle Červeného seznamu ohrožených druhů patří již mezi kriticky ohrožené, především díky lovu, ztrátě přirozeného prostředí častým otravám a úbytku vhodné potravy.
V ČR ho chová pouze ZOO Liberec
Foto: Foitfoto.cz
Sup bělohlavý (Gyps fulvus)
Velký druh supa, jehož přirozený areál výskytu sahá od Pyrenejského poloostrova a severní Afriky přes Střední východ až po střední Asii a himálajské předhůří. Ve 20. století se areál rozšíření druhu výrazně zmenšil, a to hlavně v Evropě, severní Africe a na Středním východě. Důvodem byl lov, snížení počtu dostupných mršin a hlavně sekundární otravy. Cílem otrav byli predátoři farmářských zvířat, nicméně supi začali ve velkém umírat následkem pozření jejich otráveného masa. Od 70. let 20. století počty evropských supů pomalu rostou díky reintrodukčním programům (Francie, Itálie, Bulharsko aj.) i dalším ochranářským opatřením. Do střední Evropy včetně Česka sup bělohlavý zalétává vzácně, avšak pravidelně. K roku 2022 evidovala 20 pozorování na území Česka, nejčastěji od května do září Kolem 90 % evropské populace supů bělohlavých hnízdí ve Španělsku, které je domovem kolem 30 000 supích párů. Globální početnost supů bělohlavých se odhaduje ve velmi širokém rozptylu 80–900 tisíc dospělých jedinců.
Hnízdí v koloniích, které obvykle mají 5–20 hnízd, mohou však být mnohem větší až do cirka 150 hnízd. Hnízda bývají umístěna na strmých až vertikálních útesech, vzácněji i na stromech nebo na kopci. Na útesech hnízdí v jeskyňkách a krytých i nekrytých římsách. V případě hnízdění na stromě může využívat existující hnízda jiných dravých ptáků
S délkou těla kolem 95–110 cm a rozpětím křídel 230–265 cm představuje sup bělohlavý jednoho z větších druhů supů.
V Česku můžete supa bělohlavého vidět v Zooparku Chomutov, Zoo Dvůr Králové, Zoo Ostrava, Zoo Plzeň, Obora Žleby a Zoo Zlín.
Foto: Světlana, Pixabay.com
Sup mrchožravý (Neophron percnopterus)
Je nejmenší a nejohroženější evropský sup.
Vyskytuje se především v severní Africe, jižní Evropě a Malé Asii. Preferuje otevřenou krajinu, holé horské svahy či říční údolí sevřená skalami v blízkosti lidských sídlišť. V České republice bývá zastižen zcela vzácně.
V jižní Evropě je to převážně tažný pták, zimující v Africe jižně od Sahary.
Požírá menší mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě (kobylky, menší hlodavci). Patří k několika známým druhům živočichů, kteří při získávání obživy využívají nástroje – konkrétně bylo zaznamenáno rozbíjení pštrosích vajec kamenem, pouštěným ze zobáku
Sup mrchožravý je nejohroženějším druhem supa v Evropě. Mezi populace blízké vyhynutí patří zejména ta na Balkáně, kterou už tvoří méně než 30 dospělých párů. V Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie kriticky ohrožených. Supi migrují a na svých cestách jsou v některých afrických i evropských státech nejen nezákonně tráveni, ale také stříleni. Nástrahou během migrace jsou pro ně i dráty elektrického vedení a větrné elektrárny. Problémem bývají i otravy po pozření masa uhynulého dobytka, v němž se často nacházejí nebezpečné zbytky léčiv, nebo otravy těžkými kovy, pokud sup hodoval na zvěři zastřelené olovnatými broky.
Roku 2012 byl zřízen Evropský záchovný program, jehož hlavním koordinátorem je Zoologická zahrada v Praze, která se chovu supa mrchožravého věnuje od roku 1936. Zoo Praha patří mezi nejvýznamnější chovatele supa mrchožravého v Evropě a vede také evropský záchovný program pro tento druh. Iniciovala in-situ aktivity.
Supa mrchožravého můžete vidět v ZOO Praha, Hluboká, Liberec, Ostrava a Zlín.
Foto: Sezer Bulut, Pixabay.com
Sup kapucín (Necrosyrtes monachus)
je nejmenším druhem supa žijícím v Africe. Patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Vyskytuje se v otevřených oblastech, na savanách (spíše lesnatých), trnitých buších i poblíž lidských sídel (např. na skládkách) subsaharské Afriky, a to až do nadmořské výšky 4000 m n. m.. Živí se zdechlinami a bezobratlými (většími druhy hmyzu).
V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako kriticky ohrožený.
Je ohrožen zejména cílenými otravami pesticidy, dále lovem pro maso a pro potřeby medicíny .
V ČR ho najdete v ZOO Praha a ZOO Zlín.
Foto: Jiří Hrotek, Zayferus
Sup Rüppellův (krahujový) (Gyps rueppellii)
Žije v oblasti afrického Sahelu (v pásu od Senegalu po Somálsko a Tanzanii). V menších počtech se vyskytuje také v severní Africe a několik jedinců přelétá také do Španělska. Živí se mršinami a potravu lokalizuje výhradně pomocí zraku.
Patří mezi velké supy. Preferuje suchou, otevřenou krajinu. Jedná se o sociálního ptáka. Hřaduje a hnízdí na skalních útesech, většinou ve velkých skupinách (desítky, stovky a výjimečně i tisíce jedinců).
U jednoho exempláře tohoto druhu byla zaznamenána vůbec nejvyšší nadmořská výška letu ze všech opeřenců. Činila 11 300 metrů a dosáhl ji sup, který zahynul při vletu do motoru letadla.
V ČR ho můžete vidět v ZOO Zlín.
Foto: MAKY OREL, Pixabay.com
Sup himálajský (Gyps himalayensis)
Vyskytuje se v oblasti Himalájí, v Nepálu, Pákistánu, Indii, Barmě a v Číně. Živí se mršinami velkých savců, ojediněle mláďaty a menšími zesláblými zvířaty. U zdrojů potravy se nezdržuje ve větším počtu jedinců. Obvykle staví hnízda na skalních římsách a výběžcích tak, aby byla kryta skálou i shora.
Můžete se s ním setkat v ZOO Zlín a v ZOO Ústí nad Labem
Foto: MAKY OREL, Pixabay.com
Sup chocholatý (Trigonoceps occipitalis)
Sup chocholatý se vyskytuje se v subsaharské Africe od Senegalu přes Etiopii a východ Afriky až po Jihoafrickou republiku. K životu dává přednost suchým nížinným lesům nebo savanám se stromy, někdy pouštním oblastem. V Etiopii však žije ve větších výškách až do 4000 m n. m. Žije především tam, kde roste baobab prstnatý, jenž je oblíbeným místem ke stavbě hnízd.[Vyhýbá se oblastem osídlených lidmi.
Patří mezi menší druhy supů. Žije samostatně nebo v párech, není tažný. Probouzí se brzy, u potravy (mršiny) bývá dříve než ostatní. Prakticky nikdy se nekrmí ve skupinách, po příletu ostatních druhů supů se obvykle stáhnou a vydobytý příděl potravy požírají stranou.
V případě napadení vyskakuje do vzduchu a útočí na narušitele pařáty.
Vzhledem k malé populaci a rychlému úbytku je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.
U nás ho můžete vidět v ZOO Zlín.
