Odkaz na 1. článek o mořích: https://www.ochranazvirat.cz/2021/03/22/oceany-a-more/
Moře jako loviště
Rybolov
S rozvojem rybolovu došlo během pár desítek let k decimaci mnoha druhů. Přestože teprve v padesátých letech se rybáři vydali do mezinárodních vod, již za tuto uplynulou dobu byly schopni vylovit skoro 90 % velkých druhů ryb. V popředí lovených ryb se nacházejí sledi, ančovičky, tuňáci, makrely a tresky.
Například tuňák obecný (Thunnus thynnus) je jednou z nejvíce lovených a konzumovaných ryb. V tuto chvíli je jeho status “obecně ohrožený”, uvádí se, že lidstvo vylovilo 90 % populace. Problémem u tuňáka je, že rybáři loví nedospělé jedince, kteří ještě nedosáhli pohlavní zralosti. Což znamená, že v budoucnu budou chybět jedinci zajišťující rozmnožování.
Menhaden (Brevoortia spp.) je druh menší ryby zdržující se v pobřežních vodách. Tato ryba, společně například se sardinkami, je nepostradatelným článkem potravního řetězce. Je extenzivně lovena z důvodu jejího použití v krmivu pro drůbež.
Obrovským problémem při rybolovu je množství vedlejších úlovků. To jsou úlovky, které se dostaly do sítí omylem, nechtěně. Ty tvoří až 25 % úlovků a v sítích tak končí delfíni, žraloci, ptáci nebo želvy. Na většinu těchto úlovků se přijde ve chvíli, kdy jsou již po smrti případně zranění natolik, že při návratu do oceánu nemají šanci na přežití.
Lov žraloků
Lov žraloků pro jejich ploutve stojí život miliony žraloků ročně. Polévka z ploutví těchto predátorů bývala kdysi velmi ceněná a byla jakýmsi hřebem tradičních slavnostních večeři. Bohužel se dnes žraločí ploutve získávají vybíjením populací žraloků s takovou precizností, že jejich počty za posledních pár desítek let klesly o skoro 90 %. Navíc jsou využívány jen ploutve a zbytek je nemilosrdně zahozen. Tato skutečnost je problémem v rámci přirozeného potravního řetězce, kdy dojde k narušení potravní pyramidy, k přemnožení největšího býložravce, který následně nadměrně spásá své okolí a narušuje svůj ekosystém.
Lov velryb
Lov velryb je upraven Mezinárodní úmluvou o regulaci velrybářství a Mezinárodní velrybářskou komisí. Memorandum bylo vydané v roce 1986. Státy, které přistoupily na tuto úmluvu prosazují ochranu velryb před vyhynutím. EU a Česká republika k této dohodě přistoupily. Nicméně stále existují státy, které tuto dohodu nerespektují, například Japonsko, Norsko a Island. Podle této úmluvy je lov velryb povolen v omezeném množství pouze pro vědecké účely. Bohužel se předpokládá, že většina uloveného velrybího masa končí v restauracích. Další výjimka byla poskytnuta například obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska. Zákaz se nevztahuje na některé vybrané druhy a to z důvodu toho, že velrybí maso je pro tyto obyvatele mnohdy jediným zdrojem potravy. Nicméně i tyto skupiny mohou lovit jen omezené množství. Ohledně neoprávněného lovu velryb ze strany Japonska zasáhla Austrálie, kdy podala žalobu k mezinárodnímu soudu v Haagu. Podle Austrálie totiž Japonsko loví v antarktických vodách stovky velryb vydávaných za lov pro vědecké účely. Na základě dodaných důkazů soud rozhodl, že Japonsko provádí komerční lov a tak musí s touto praxí skončit.
Autor: Rohit Kushwaha from Pixabay
Lov mořských želv
V mořských státech je poměrně normální praxí lov a konzumace mořských želv. Ať už je to konzumace dospělých želv kvůli jejich masu nebo vybírání jejich hnízd s vejci. Všech 7 známých druhů mořských želv je ohroženo, tři z nich dokonce kriticky. Za posledních 70 let klesla populace želv o více než 90 %.
Želvy hrají důležitou roli v rámci svého ekosystému. Ať už je to spásání mořské trávy, tak zajištění živin na svých kladištích, kdy rozpadající se kožovitá vejce obohacují jinak velmi neúrodnou půdu.
Češi a moře
Sice to jako češi máme daleko, ale i u nás se najdou lidé, kteří svůj život věnují ochraně tohoto slaného světa. Jedním z českých ochránců moře je bezpochyby Mgr. Hana Svobodová. Bioložka, která od dětsttví milovala želvy a rozhodla se je chránit. Založila organizaci Chráníme mořské želvy z.s. a společně s indonéskou Konservasi Biota Laut Berau chrání ostrovy v oblasti Berau v Indonésii, kde se nacházejí významná kladiště mořských želv.
V Indonésii je lov mořských želv a konzumace jejich vajec hluboce zakořeněná. Želvy jsou zdrojem potravy, ale také obživy. Výrobky z želvoviny jsou velmi ceněným suvenýrem. Hana Svobodová a její tým vzdělávají místní obyvatele o alternativních způsobech obživy, např. učí místní obyvatele výrobu suvenýrů z udržitelných materiálů. Jako konzultanti pracují v jiných oblastech Indonésie nebo na Srí Lance. Více se o projektu můžete dozvědět zde: www.morskezelvy.cz
Zajímavý objev učinil seismolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu AV v Praze, který při zkoumání vrstev zemské kůry zjistil, že velrybí zpěv může být velice nápomocný. Síla velrybího zpěvu se totiž pohybuje kolem 190 dB a odráží se od mořského dna. Díky tomu mohou vědci lépe rekonstruovat složení vrstev mořského dna.
Co jste si odnesli z našeho dvoudílného seriálu o oceánech? Zkuste si náš test a uvidíte.
https://forms.gle/BbU3y9vHrDvgS4U2A
Eliška Coufalová,
Nadace na ochranu zvířat
Zpětné uporoznění:OCEÁNY A MOŘE, díl 1. – Nadace