Vejce nebo slepice?
Vzali jste si někdy do ruky vajíčko? Kolik na něm najdeme čísel se zakódovanou informací. Většina z nás tato čísla neřeší. Ale ve skutečnosti tato čísla jsou takovým “průkazem původu” vejce a mohou nám prozradit vše, co chceme vědět.
Mezi povinně uváděné informace patří místo původu, způsob chovu, nebo z jaké třídírny vejce pochází.
Konkrétního producenta vajec lze podle jeho registračního čísla, vyhledat na stránkách Mezinárodního testování drůbeže, s.p.: http://www.mtd-ustrasice.cz/vyhledavani
Číslem “3” se označuje klecový systém chovu nosnic.
Klecový systém je sice ekonomicky nejvýhodnějším způsobem chovu, ale pro slepice nebývá ideální, pokud jde o jejich životní pohodu (Animal Welfare). V současné době je možné chovat slepice pouze v tzv. obohacených klecích. Povinnost chovu nosnic v těchto obohacených klecích vznikla v roce 2012 na celém území EU. Mezi hlavní rozdíly oproti původním neobohaceným klecím patří zvětšení životního prostoru slepic (nosnic), výskyt hřadel, hnízd a místa pro hrabání.
Klecový způsob chovu má několik výhod i nevýhod. Ty největší (nejzásadnější) nalezneme v přiložené tabulce.
| Výhody | Nevýhody |
| Nižší riziko přenosu infekce | Omezený životní prostor slepic |
| Snazší udržování hygieny | Nemožnost přirozeného projevu |
| Menší počet – snížení rizika kanibalismu | Zhoršená kvalita opeření |
| Nižší riziko znečištění a nakřápnutí vajec | Slepice jsou vystaveny vyšší prašnosti |
| Nejnižší nákladovost | Slepicím chybí kontakt s vnějším světem |
Velkou nevýhodou klecového způsobu chovu je nemožnost nosnic naplno projevovat své životní potřeby. I když jsou klece opatřeny hřadly, hnízdy a místem k hrabání, nedostatek pohybu slepicím neumožňuje se chovat tak, jak by se chovaly např. venku na zahradě. Den a noc jsou řízen automaticky s pomocí umělého osvětlení. Většina nosnic tedy nikdy nevidí denní světlo.
Cca 83,4 % nosnic je chováno v obohacených klecích.
Číslem “2” se označuje chov nosnic na podestýlce, tzv. halový chov.
Nosnice jsou umístěny společně v hale, v řádech až několika set jedinců. V těchto halových systémech se slepice pohybují na jedné ploše. Alternativou k halovým systémům jsou voliéry. Ty kombinují výhody klecového a halového systému chovu. Nosnice jsou chovány v menších skupinách, mají k dispozici několik pater hřadel (maximálně 4 patra). V tomto systému mají slepice větší možnost pohybu a protahování si křídel, než je umožněno v klecích. Mohou se pohybovat po celé hale. Každý jedinec musí mít k dispozici 15 cm hřadlo, v halovém chovu se samozřejmě nachází hnízdo a místo určené k hrabání. Podestýlka musí pokrývat alespoň 1/3 podlahové plochy. Nicméně nosnice jsou opět bez kontaktu s vnějším světem, nemají přístup do venkovního výběhu.
Hustota osazení nesmí překročit 9 slepic/ 1 m2 využitelné plochy, což je rozdíl od roku 2012. Do té doby mohla být hustota osazení až 12 slepic/ 1 m2.
V halovém systému chovu je chováno zhruba 15,5 % nosnic ve velkochovech.
Číslem “1” se označuje chov nosnic s volným výběhem
Tento způsob chovu sice slepicím zajišťuje přístup do volného výběhu, nicméně v intenzivnějších chovem nemají slepice k dispozici přirozenou vegetaci. Slepice je z čeledi hrabavých, takže mezi její přirozenost patří hrabání. Ale více slepic na malém prostoru dokonale zničí veškerou vegetaci. Tento systém bývá využíván spíše v menších chovech – do 2000 nosnic.
Hustota populace nosnic je 2500 jedinců / 1 hektar půdy.
Chov nosnic s volným výběhem se používá u 0,7 % chovů.
Číslem “0” se označuje ekologický chov nosnic.
Tento chov poskytuje slepicím obdobné podmínky jako u chovu s volným výběhem. Nicméně je tu několik rozdílů. V jednom chovu může být chováno nejvýše 3000 nosnic. Hustota zvířat v hale je maximálně 6 slepic na 1 metr čtvereční a ve výběhu musí mít každá slepice k dispozici minimálně 4 metry čtvereční. Požadavky ekologického chovu jsou pevně stanovené zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Ekologický způsob chovu nosnic je použit u pouhých 0,3 % chovů.
Hlavní výhody a nevýhody těchto chovů s označením 0, 1 a 2 jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.
| Výhody | Nevýhody |
| Volný pohyb nosnic | Více nosnic v halách – větší riziko vzniku a přenosu onemocnění |
| Lepší kvalita peří | Větší možnost nakřápnutí vajec (snůška mimo hnízdo) |
|
Nevznikají problémy s přerůstáním drápků – slepice mohou hrabat |
Problém s hierarchií – příliš velké skupiny |
| Více možností projevit své přirozené chování | U ekologických chovů je potřeba dobrý management |
| Vhodnější z hlediska welfare | Vyšší nákladovost |
Velmi diskutovaným tématem je také četnost bakteriální infekce nebo onemocnění u vajec z klecového nebo jiného způsobu chovu. Bylo provedeno mnoho výzkumů, nicméně vznik bakteriální infekce u těchto typů chovu se nijak markantně neliší. Navíc většina výzkumů bere stěry ze skořápky vejce, a ne z bílku. A jak prohlásil jeden výzkumník při otázce na toto téma, “Nevím, jak vy, ale my doma skořápky nejíme.”
Eliška Coufalová, odborný úsek Nadace na ochranu zvířat
Zdroj obrázku: http://www.ceskavejce.cz/produkty/povinna-oznaceni
