Inspirace Švédskem v přístupu k hospodářským zvířatům?

13.05.2015

Klára Fafejtová, studentka Ochrany zvířat a welfare, nás požádala o zveřejnění článku týkajícího se ochrany hospodářských zvířat u nás a ve Švédsku.

Švédsko je země s jedním z nejlepších zákonů na ochranu zvířat na světě. Jak se staví k ochraně hospodářských zvířat? A čím se švédské velkochovy liší od těch našich?

Rozdíly v české a švédské legislativě bychom nejspíš čekali všichni. Mnohem zajímavější je však úplně odlišný přístup veřejnosti k této problematice. Zatímco u nás stále převládá poptávka po co nejlevnějších produktech, ve Švédsku se lidé zajímají i o původ kupovaných výrobků. Za kvalitnější, zdravější a šetrnější produkty jak ke zvířatům, tak k životnímu prostředí, jsou ochotni si připlatit. Viditelné jsou rozdíly zejména v přístupu k chovu krav a slepic.

U nás se dojnice chovají převážně ve velkých kravínech s minimální možností pohybu a bez přístupu na pastvu. Pohyb krav je, dle některých českých chovatelů, vyloženě nežádoucí. Energii mají vynaložit k produkci mléka, nikoli k pohybu. Krávy jsou tedy téměř celý život zavřené ve stáji. Jakmile jim začne klesat dojivost, což bývá po třetí až páté laktaci (tedy zhruba ve věku 5 až 7 let), jsou vyřazeny a poslány na jatka. Přestože i ve Švédsku se krávy vyřazují z chovů relativně mladé1 (s ohledem na to, že zdravá kráva by se dožila až 20 let), je zákonem dané, že každá dojnice má v létě strávit na pastvě dva až čtyři měsíce, a to minimálně 6 hodin denně2. Právě tento pobyt na pastvě a možnost volného pohybu výrazně přispívá k psychické pohodě zvířat.


Výrazné rozdíly můžeme najít i v chovu nosnic. V České republice pochází většina vajec od slepic chovaných v klecích, zato ve Švédsku převážně od nosnic chovaných v halách na podestýlce, či z ekologických chovů. Vejce z klecových chovů lidé téměř nekupují a na malou poptávku se rozhodly zareagovat i velké obchodní řetězce (jako například Lidl či Coop)3. Tato vejce vyřadily z nabídky. 

O kolik je ale podestýlkový chov lepší než klecový? V klecovém chovu připadán jednu slepici prostor 750 cm2, což je opravdu málo. Slepice si nemají kde čistit peří, roztáhnout křídla a nemůžou se popelit a hrabat, což patří mezi jejich základní potřeby. V podestýlkových chovech tyto možnosti mají, na druhou stranu jsou ale stresovány tím, že žijí v příliš velké skupině. Není v ní možné vytvořit přirozenou hierarchii a tento stres a zmatek může vyústit až ke kanibalismu. Slepice umírají také z důvodu rychle se šířících infekcí. Uhynulá zvířata zůstávají ležet na podestýlce. 

Mezi velkým množstvím zvířat v hale totiž není možné podestýlku pravidelně čistit. Přesto jsou podestýlkové chovy určitým krokem vpřed a, doufejme, předstupněm pro chovy s volným výběhem a ekologické. V těch je slepicím umožněn volný pohyb uvnitř i venku a koncentrace zvířat na jednom místě není tak velká.

Pohled švédské veřejnosti na ochranu zvířat se měnil v průběhu druhé poloviny 20. století také díky přispění Astrid Lindgrenové. Mnoho z nás zná její Pipi Dlouhou Punčochu nebo Děti z Bullerbynu, ale málokdo za hranicemi Švédska ví, že byla velká zastánkyně práv zvířat. Psala do novin reportáže o intenzivních chovech, promlouvala k politikům a snažila se zlepšit život zvířat chovaných pro lidský užitek.4 Výsledkem jejího snažení bylo, že k osmdesátým narozeninám dostala od předsedy vlády Ingvara Carlssona nový zákon o ochraně zvířat. Největší změnu přinesl zákon právě v chovu nosnic – klecové chovy byly zakázány a chovatelé měli 16 let na to (tedy do ledna 2004), aby své farmy přebudovali.5  Později byl sice zákon novelizován a klece opět povoleny, avšak pouze obohacené s přístupem k hnízdu, bidýlku a písku k hrabání. Ty ale moc využívané nejsou, slepice v klecích tvoří ve Švédsku jen něco málo přes 20% z celkového počtu nosnic.6

Na příkladu Švédska jasně vidíme, že když nám nebude původ kupovaných potravin lhostejný, můžeme sami mnohé ovlivnit. Pro nás koruna navíc za vejce nic neznamená, pro slepici ale znamená mnoho, stráví-li celý život v kleci či nikoliv.

Klára Fafejtová


1 Kor, kalvar & tjurar. Djurens Rätt [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/vara-fragor/djur-i-livsmedelsindustrin/kor-kalvar-tjurar

2 Djurskyddsförordning (1988:539)

3 Ägg från hönor i burar allt mer ovanligt. Djurens Rätt [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/om-djurens-ratt/nyheter/agg-fran-honor-i-burar-allt-mer-ovanligt

4 STRÖMSTEDTOVÁ, Margareta a [přeložila Jarka VRBOVÁ]. Astrid Lindgrenová: životopis. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006. ISBN 9788000017945.

5 2008. Astrid Lindgren fick den nya djurskyddslagen i 80-årspresent. Dagens Nyheter [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.dn.se/nyheter/sverige/astrid-lindgren-fick-den-nya-djurskyddslagen-i-80-arspresent/

6 Ägg från hönor i burar allt mer ovanligt. Djurens Rätt


JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist