Právě vyšlo: Naše příroda 4/2012

08.08.2012

Právě vyšlo: Naše příroda 4/2012

Uprostřed léta určitě málokdo odolá koupání v přírodních nádržích. Tušíte však, jak neuvěřitelná dramata se dějí pod hladinou, kdy se ve vteřině z útočníka stane oběť a naopak bezmocný tvor zakrátko vyroste v nebezpečného predátora? V článku Jana Hamrského se vypravíme do úžasného světa vodního hmyzu mezi larvy vážek, potápníků či důmyslně maskovaných chrostíků. Na chvíli budeme sledovat námluvy vyder, seznámíme se s vysokohorskými motýly a zajdeme až do hluboké minulosti, abychom sledovali dávnou stopu našich hadů a rozpoznali, z jakých částí Evropy se k nám dostali.

 

Vodní hmyz

„Po mnoha měsících nastal i její čas. Neví, co bude dál, ale cítí, že přichází velká změna. Již mnohokrát svlékla svůj tuhý ochranný krunýř, aby mohla dále růst. Nyní je to jiné. Tělo pod kůží jakoby jí nepatřilo, smysly se mění, několik dní neměla potřebu jíst a zářící hladina je tak přitažlivá. Té touze už nelze odolat. Vší silou vyráží vstříc hranici dvou světů. Po překonání povrchového napětí vody stará kůže puká a odhaluje nové okřídlené tělo. Oči ještě nestihly přivyknout tomu jasu všude kolem, když ji bleskově uchvátí mohutná kusadla a stáhnou zpět pod vodní hladinu. Téměř vylíhlá jepice přispěla svou obětí k přežití dospívající larvě vážky. Zmítající se kořist však často upozorní obávané dravce. Připlouvají ryby a role lovce a kořisti se v okamžiku mění. V potravním řetězci se už uzavírá další článek nebýt náhlého otřesu, který prudce zvíří dno a ukryje larvu vážky pod vrstvou sedimentů.“

Obratná vydra

„Svatební hry u vyder, to jsou zvláštní ritualizované projevy, jež se odehrávají v hluboké vodě. Na hladině se vydry objeví jen tehdy, když se chce jeden či druhý nadýchat čerstvého vzduchu. Při společné hře se už nehvízdá, ale své dorozumívací signály projevují jakýmsi mručením. Zdá se mi, že mručí jen samice a samec se chová podle její intonace a síly hlasu. Musí jí přece, své družce, dobře porozumět, co vypráví jejich vlastní řečí.“

Kde se vzali naši hadi?

O plazech, potažmo o našich hadech, v časopise Naše příroda již pár příspěvků vyšlo. To, že s námi stejně jako s ostatními živými organismy sdílí společný životní prostor, je věc tak samozřejmá, že se nad ní běžně ani nezamýšlíme. Kde se však tito nádherní tvorové ve střední Evropě vzali? Odkud pocházejí? Kde jednotlivé druhy vznikly? Proč je dnešní diverzita plazů našich končin jen zlomkem toho, co jsme tu měli v teplých obdobích během posledních 60 milionů let? Proč se v Česku, resp. na Slovensku vyskytuje jen nějakých pět druhů, zatímco třeba v nedalekém Maďarsku je hadích druhů již sedm?

 

Obsah čísla 04/2012

 

Mšice – hospodářská zvířata mravenců / Hana a Vladimír Motyčkovi

Horští okáči na Slovensku / Miroslav a Marián Kulfan

Obratná vydra / Ivan Kňaze

Vodní hmyz / Jan Hamrský

Abnormality u bylin / Jozef Májsky

Kde se vzali naši hadi / Daniel Jablonski

Rožďalovické rybníky / Vladimír Šoltys

Atraktivní, leč nevítaný host z Ameriky / Jiří a Pavel Unarovi

Sršeň obecná / Jaroslava Siantová

Zlatohlávek skvostný / Mladen Kaděra

Otmíčská hora / Radmila Matulová

Hřebenovkou stále ještě opuštěných Rychlebských hor / Martin Janoška

Fotografové přírody – Martin Pustelník

Jedlé dary přírody – šťovík kyselý / Květa Šimková

Hostivické rybníky / Jan Moravec

Zaměnitelné houby: hřib smrkový, hřib žlučník / Michal Mikšík

 

Fotografie – popisky:

Užovka obojková (Natrix natrix) je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecné (Bufo bufo). / Foto Michal Hykel

 

(Pavla Mládková, Naše příroda)

JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist