Časopis Naše příroda v novém kabátě

12.06.2012


Letní číslo časopisu Naše příroda je plné změn – rozrostl se počet stran, nechybějí nové rubriky, úpravami prošel i vzhled a těšit se můžete i na lepší distribuci, kterou nově zajišťuje společnost PNS. V aktuálním vydání se vypravíme za naší největší sovou, výrem velkým. Tento ptačí obr má v rozpětí křídel dva metry a troufne si i na drobnější srnu. Šumavu si tentokrát prohlédneme z letadla, naučíme se rozpoznávat naše hnědé skokany a samozřejmě zavítáme i do říše rostlin, a to přímo mezi křížence orchidejí. Nahlédneme také do pro většinu z nás utajeného podzemí České republiky, které je pozůstatkem dávné těžby břidlice, a otrlejší povahy si budou moci přečíst, jací živočichové s námi sdílí domácí toaletu či spižírnu.

Výr velký – soví král

Výr velký má zřejmě nejpestřejší jídelníček ze všech sov. Nejen proto, že při své velikosti a síle snadno přemůže i větší kořist, na kterou by si jiné sovy netroufly, ale hlavně díky své přizpůsobivosti. Výr se živí hlavně savci (do velikosti lišky nebo srnčí), ptáky, žábami, ale dokáže ulovit i ryby, zejména pstruhy v horských bystřinách. Pro výra je přirozené, že loví a hledá potravu tam, kde je jí nejvíce a nejsnáze ji dostane. Pokud se mu naskytne možnost využít nový zdroj potravy, bez problémů překvapivě rychle změní způsob lovu. Nejednou uloví kořist větší než je on sám. Pokud nezvládne sežrat kořist najednou nebo s ní odletět, obvykle ji ukryje a během následující noci se pro ni vrátí.

Kde se těžila břidlice

Nízký Jeseník sice zůstává ve stínu svého mohutného bratra Hrubého Jeseníku, ale tato krajina umí pohladit svým půvabem a má i svoje zvláštnosti. Jednou takovou zvláštností jsou stará důlní díla na Opavsku mezi Budišovem nad Budišovkou a Vítkovem na jihozápad od města Hradec nad Moravicí, kde se v minulosti těžila jílová břidlice. Tato usazená, částečně metamorfovaná hornina tmavě šedomodré barvy s jemnou zrnitostí, vzniklá z jílovců a prachovců, obsahující minerály biotit, muskovit a andalusit, se vyznačuje rovinnou štěpností, takže snadno vytváří tenké desky, a pro tuto vlastnost je oblíbená hlavně ve stavebnictví.

Kříženci orchidejí

Orchideje mají proti jiným rostlinám několik zvláštních specifik. Jedním z nich je i neuvěřitelně velký rozsah křížení (hybridizace), které v rostlinné říši nemá obdoby. Zde se dozvíte, jak k tomuto jevu dochází, co je podmínkou vzniku křížence (hybrida), s jakými hybridy se v přírodě nejčastěji můžeme setkat, jak je rozpoznat a jaký význam má hybridizace orchidejí v přírodních a umělých podmínkách.

 

Více informací o časopisu naleznete na www.nasepriroda.cz nebo http://www.facebook.com/nasepriroda.

 

Obsah čísla 03/2012

 

Nezvaní hosté / Hana a Vladimír Motyčkovi

Otakárek fenyklový / Jaroslava Siantová

Divizna brunátná / Mladen Kaděra

Výr velký – soví král / Pavol Turňa

Kříženci orchidejí / Ľubor Čačko

Vodstvo Šumavy… z letadla / Jaroslav Vogeltanz

Fotografové přírody – Rostislav Stach

Zaměnitelné houby / Michal Mikšík

Labské vyhlídky / Martin Janoška

Vulkanity Nízkého Jeseníku / Jan Miklín

Netahej žábu za nohu / Martin Šandera

Jedlé dary přírody – hluchavky / Květa Šimková

Klenot jménem Barrandien / Daniel Madzia

Kde se těžila břidlice / Tomáš Prokeš, Dana Součková

 

(Pavla Mládková, Naše příroda)


JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist