Případ “ zapomenuté“ kobylky

15.07.2008

Případ “ zapomenuté“ kobylky

Koncem letošního června  přišel do Nadace dopis psaný slovensky. Pan Mihok v něm popsal své zděšení nad tím, čeho se stal svědkem při návštěvě svého oblíbeného ranče Vogelsgang – Svobodná země v Kašperských horách.

Výlet na oblíbený ranč přinesl zážitek opravdu šokující:  pohled na umírající kobylu,  ponechanou vlastnímu osudu. Už jen ležela na zemi, neschopna zvednout se na nohy s přerostlými kopyty, plná proleženin, obsypaná rojem much. Kolem umírající mámy pobíhalo hříbě…

 

Podle tvrzení majitele byla kobyla nemocná už devět měsíců. Pomoci jí sice možné bylo, ale nakonec si spočítal, že vzhledem k nákladům na veterinární léčbu bude „racionálnější“ počkat, až kobylka sama zemře.

Jsou situace, které se příliš pochopit nedají, pokud je v člověku aspoň zbytek schopnosti soucítit s trpící živou bytostí. Při pohledu na tak zubožené a dlouhodobě strádající zvíře, by se domáhal alespoň rychlého ukončení jeho utrpení. Ne však pan majitel Roman Halbhuber. Proč platit za milosrdnou euthanasii, když smrt nakonec přijde tak jako tak.

 

Kobylka živořila v mukách několik měsíců. Každý den musel kolem ní chodit ten, kdo mohl být jejím rozumným a zodpovědným pánem. Každý den měl před očima utrpení zvířete, které se udržovalo při životě spásáním trávy, na kterou, ležící, ještě mohlo dosáhnout. Nechtěl vidět, nechtěl slyšet, jen čekat na smrt zvířete. Peníze jsou přece jeho Ta bolest ne.

 

Naštěstí se našel člověk, který k utrpení kobylky nezůstal lhostejný - vše zdokumentoval, popsal a nabídl případnou pomoc, včetně finanční.

Doslova šokující je skutečnost, že pan Mihok určitě nebyl prvním člověkem, který si trpícího zvířete všiml. Ale nikoho – opravdu NIKOHO – z ostatních lidí nedovedl soucit k činu: něco s tím udělat!

Prakticky okamžitě, pouhý den po oznámení, se na ranč vypravil veterinář z příslušného inspektorátu KVS – a televizní štáb.

Veterinář shledal kobylku ve stavu tak zuboženém, že řešením byla už jen milosrdná euthanasie.

A jak dopadl majitel zvířete? Byla mu vyměřena pokuta v hodnotě 5,000 Kč (maximální výše je, u tohot typu přestupku, maximálně 10 000,-) -  za porušení povinností chovatele.

To je koneckonců stále méně, než by zaplatil za léčbu. Není to ostatně pro pana majitele jediné přínosné pozitivum. Kobylka mu dala krásné zdravé hříbě, ohodnotitelné jistě konkrétní sumou.  A s pokutou tak snesitelné výše se dá i v budoucnu postupovat s reálnou nadějí, že nějaké to porušení povinnosti chovatele sem či tam -  nakonec na tom takový chovatel vždycky vydělá.

 

A co pan Mihok ? Ten, který udělal všechno, aby trpícími zvířeti přivedl konkrétní pomoc?

Má samozřejmě také svou odměnu. Zvláštní sice, ale výraznou. Pan majitel a „chovatel“ mu vydatně vynadal a pěkně povyhrožoval. Vždyť co je nějakému cizímu člověku do jeho chovatelských a podnikatelských aktivit, zvíře mu nepatří, ranč mu nepatří, dokonce v jeho blízkosti ani nebydlí, prostě jen strká nos do cizích věcí…

 

Co k tomu ještě dodat?  Ano, panu Mihokovi nepatří na ranči Vogelsgang zvaném Svobodná země nic. Ani ta do hlíny spasená zaschlá tráva, která kobylku udržovala při životě a která zase vzroste.  Patří mu jen to dobré lidské srdce a svobodná vůle pomoci trpící živé bytosti. Za to by jistě pan majitel ranče s krásným názvem nedal ani zlámanou grešli.

A jak to tak vypadá, dobrý člověk pan Mihok by si ji od něho stejně nevzal.

 

Co říká zákon ?

Zákon 166/1999 Sb. o veterinární péči (veterinární zákon)

           

            § 4, ods.1  

a)      Chovatel je povinen chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví,

b)      sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc,

e)      podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynů

 

Zákon 246/199 Sb. na ochranu zvířat proti týrání

 

            § 1 Zakazuje se týrání zvířat

 

            § 13 Ochrana zvířat v zájmových chovech      

 

1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.        

 

Zákon 140/1961 Sb. Trestní zákon

            § 203

           

(1) Kdo týrá zvíře, ačkoli byl za obdobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

 

(2) Kdo utýrá zvíře, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

 

(3) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá – li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném.

 

 

V rámci řešení tohoto případu jsme jménem Nadace na ochranu zvířat odeslali dopis na Státní veterinární správu, městu Kašperské Hory a okresnímu městu Klatovy. Součástí dopisu byl apel na tyto instituce, aby výše zmíněný případ posuzovali přísně a došlo k exemplárnímu potrestání.

 

 

JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist