Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10 – Hostivař
Telefon/fax: 274 866 700
E-mail: cso@birdlife.cz http://www.birdlife.cz

Stanice pro handicapované živočichy, Vavřinecká - sad, 158 00 Praha 5
Telefon: 602 205 070, 604 201 846
E-mail: zs.praha@volny.cz
http://www.zs.praha.zde.cz

Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10 – Hostivař
Telefon/fax: 271 961 256
e-mail: birdringczp@vol.cz

Co s nalezeným ptákem

Nejčastěji na jaře a v létě můžeme v přírodě, ale i ve městě, narazit na zraněného ptáka, na mláďata vypadlá z hnízda nebo na takzvaně opuštěná mláďata. Co s takovým opeřencem a jak mu můžeme pomoci?

Pokud najdeme ptáka zraněného (zlomené křídlo nebo noha apod.) nebo nemocného, snažíme se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializovaného útulku, kterých je v ČR několik desítek. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení, kterými obvykle nedisponujeme. Pokud najdeme mládě vypadlé z hnízda, snažíme se hnízdo, z kterého vypadlo, nalézt a mládě do něj vrátit. Rodiče takových mláďat bývají totiž obvykle nablízku a mládě pak přijmou zpět a dále se o něho starají. Není třeba se obávat, že dotykem odradíme rodiče od mláděte. Mnoho mláďat ptáků opouští hnízdo ještě před dosažením plné vzletnosti a rozptýlí se v blízkém okolí hnízda. Taková mláďata pak bývají mylně považována za opuštěná nebo za vypadlá z hnízda. Udělali bychom však chybu, kdybychom mládě odnesli domů a snažili se jej vykrmit a pak vrátit zpět do přírody. Nejlepší je, ponechat mládě tam, kde jsme je nalezli, pokud je nelze vrátit přímo do hnízda, postačí ho posadit na větev stromu nebo keře, nebo na jiné vyvýšené místo. Rodiče se pak o něj již postarají. Mějme na paměti, že snad nikdy nejsme schopni mláděti poskytnout takovou péči, jakou mu jsou schopni poskytnout jeho rodiče.

Pokud se stane, že ptáka do naší péče skutečně musíme vzít, musíme mu, než se dostane do útulku nebo k veterináři, zajistit alespoň základní potřeby. Předně je třeba dát ptákovi napít vody. Pokud není schopen se sám napít, třeba z misky, napojíme jej malými kapkami vody přímo do zobáku. Někdy postačí dát ptákovi jen napít, aby se vzpamatoval a sám odletěl. Někdy je však třeba jej i nakrmit. Drobné ptáky nakrmíme směsí rozemletého hovězího masa, tvarohu, natvrdo uvařeného vaječného žloutku a nastrouhané mrkve nebo jablka. Hmyzožraví ptáci nepohrdnou moučným červem nebo cvrčkem, kteří jsou běžně k dostání v prodejnách chovatelských potřeb. Dravé ptáky krmíme masem, nejlepší jsou např. laboratorní myši, pokud jim předkládáme čisté, např. hovězí, maso, obalíme jej do peří nebo chlupů, aby dravec mohl tvořit vývržky. Důležité je také ptáka uložit v klidu a teple, např. do tmavé papírové krabice. Vždy se snažíme ptáka dopravit co nejrychleji k odborníkům. Adresu či telefon na specializované útulky je možno získat v sekretariátu ČSO.

Pokud si nalezený pták vyžaduje i váš přímý zásah, opatrně jej zvedněte a položte do bedýnky, dejte do teplejšího místa. Pokud se jedná o malého ptáčka a je zraněný, je lepší ho nechat v bedýnce při pokojové teplotě, dát mu napít - nechat po prstu stéci kapku vody do zobáčku - několikrát, ptáček může být hladový, zvláště jedná-li se o zpěvný druh (sýkorky, pěnkavy apod.) - nic se nezkazí vařeným vejcem natvrdo, ptáček může být také promrzlý a hrozí jeho úhyn, proto je dobré již od nálezu jej zahřívat v dlaních, především oblast bříška.

Jedná-li se o větší druh (havran, vrána, strakapoud,....) platí vše uvedené výše, s tím, že jej můžeme umístit raději do chladna (teplota přibližně jako venkovní). Co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro handicapované živočichy. 

Vytisknout článek Poslat článek emailem