Milí ochránci zvířat,

naši pomocníci a přátelé!

Naše nadace usiluje už třináct let všemi dostupnými cestami o to, aby týraným a ohroženým zvířatům zajistila život v přijatelných podmínkách. V našem snažení jsme tím úspěšnější, čím více se nám dostává Vaší nezištné pomoci.  Finančními dary, z nichž si vážíme každého, i toho sebemenšího, protože víme, že právě ti, kteří sami nemají mnoho, dávají nejobětavěji. Pomáháte také svou každodenní snahou dozvídat se, jak konkrétně pomoci zvířatům a poučeně, tedy dobře, využít všech možností, které nám dává zákon. Voláte na naši krizovou linku, píšete, navštěvujete nás.

To všechno byste samozřejmě nemuseli. Vždyť starosti se na většinu z nás jen hrnou a přicházející rok 2008 se neohlašuje právě laskavě. Velmi dobře si uvědomuji, jak nelehký bude právě pro vás, naše dárce a pomocníky, především ty v seniorském věku.

V současné době je naším nejaktuálnějším úkolem změnit novelu Zákona č. 246/92 na ochranu zvířat proti týrání týkající se takzvaného honu na lišku norováním. Možná si vzpomínáte na sérii českých komedií o Homolkových – v jedné z nich je právě taková scéna „honu“, kdy liška je vpuštěna do systému chodeb napodobujících noru a za ní je vypuštěn, přesněji vyštván, pes-norník. V podstatě jde o nerovný boj dvou zvířat, z nichž jedno – pes – je vycvičeno k tomuto způsobu štvanice. Obě však bojují v podmínkách, kdy ani jedno nemá dostatek prostoru k obraně, vzájemně se zraňují a když se do sebe zakousnou, většinou se nepustí a nora musí být vykopána a obě zvířata násilím oddělena. Zraněný pes je ošetřen a liška usmrcena, většinou ale až poté, kdy je štvanice na ni znovu opakována dalšími psy. Takto vypadal „výcvik“ norníků do přijetí současného zákona na ochranu zvířat proti týrání, v němž byla konečně uložena povinnost oddělit vlastní chodbu cvičné nory od komory na jejím konci mřížkou, která zabraňuje vzájemnému poranění zvířat štvaných proti sobě. Jakkoli je tento způsob výcviku psů k lovu lišek norováním, ač zákonem povolen, krajně neetický a krutý, byl aspoň pro obě zvířata z hlediska možného poranění, bezpečný. Současnou novelou Zákona č.246/92 na ochranu zvířat proti týrání však naši poslanci umožnili návrat ke krajně krutému způsobu výcviku psů-norníků, kdy zvířata štvaná proti sobě, prakticky nemohou zaujmout obranné postavení a tím se uchránit před zraněním. Argument, že pes se bez takového výcviku nemůže dobře připravit na lov, je nesmyslný. Bezprostřední střet psa se štvaným a zajatým zvířetem, podstupujícím navíc takové týrání opakovaně, naprosto nesimuluje reálné podmínky. Jde tedy prokazatelně o mimořádně kruté a ničím ospravedlnitelné týrání.

Prosím Vás proto, vážení přátelé, pomozte nám zasáhnout proti takto nesmyslné novele zákona. Můžete se, stejně jako jsme to učinili my, obrátit na předsedu Senátu a jeho členy a apelovat na anulování této novely a úpravu zákona tak, aby týrání zvířat zabraňoval, jak je to ostatně jeho smyslem.

Děkuji Vám za pozornost, kterou jste věnovali této mé naléhavé prosbě.

Děkuji Vám za veškerou pomoc, kterou poskytujete naší nadaci a tím i týraným a ohroženým zvířatům.

Přeji Vám všem mnoho síly do Nového roku a zaslouženě klidné a radostné vánoční svátky.

Vaše

Marcela Lund

prezidentka Nadace na ochranu zvířat

Vytisknout článek Poslat článek emailem