Sandra Bell
 je na první pohled půvabná a křehká dívka. Je jí teprve čtrnáct, ale jako zpěvačka má už své příznivce i první viditelné úspěchy. Zpívání jí baví, těší jím i ostatní – ale cesta, kterou se vydala, nebude žádná růžová procházka. Ví to. Ví, že ji čeká především práce. Proč si tedy přidělávat další…?

Jenomže Sandra si – kromě školy – ke svému zpívání další úkol přibrala. Na jejích webových stránkách se objevila výzva:

Týrání zvířat není fér!

Chci pomoci!!

Teď si otevřete Sandřiny webové stránky: www.sandrabell.cz - a dozvíte se o jejím projektu, který chce přinést i finanční příspěvky pro Nadaci na ochranu zvířat.

První otázka pro Sandru byla jasná: Tvoje rozhodnutí pomáhat týraným zvířatům přišlo „jako blesk z čistého nebe“ – nebo jsi o pomoci zvířatům uvažovala už někdy dříve ?

Přiznám se – já vůbec netušila, že se dějí takové věci. O týrání zvířat u nás toho moc člověk neví. Mám pocit, že si to lidé vůbec nepřipouštějí, ani o tom neuvažují. Ano, znám případy, kdy se třeba při výcviku zvířat zavádějí metody, které jsou v podstatě týráním zvířete – myslím tím v cirkuse nebo na cvičáku. Ale co mě fakt dostalo, to jsou ty hrůzné věcí, které dělají zvířatům, když testují pro kosmetické firmy.

Na informace o pokusných a týraných zvířatech jsi přišla náhodou, nebo je cíleně hledala?

Bylo to opravdu náhodou, brouzdala jsem po internetu a natrefila na pár fotek z testování zvířat. Zděsila jsem se! Byl to obrázek, kdy testují, jestli šampon štípe do očí. Zkrátka násilně otevřené oči, do kterých vkapávají chemikálie. Začala jsem rychle vyhledávat podobná témata, hledat další a další odkazy a postupně se seznamovala s tou hrůzností. Bylo mi z toho nakonec špatně, chtělo se mi brečet. Jasně, že mi bylo líto těch zvířat, která nakonec určitě umřela, ale bylo mi úzko taky z toho, že tohle se vůbec děje a vlastně nikdo netuší, kolik zvířat takhle musí trpět a umřít.

Na tvou výzvu je výrazný ohlas tvých vrstevníků, je v něm naděje, že se ti podaří pro pokusná zvířata něco konkrétního udělat, upozornit na tuhle zoufalou situaci. Máš nějakou konkrétní představu, jak bys toho mohla docílit?

Ne, zatím nemám žádný konkrétní cíl. Někde se už dokonce píše, že chci zastavit testování na zvířatech. Já vím, že tohle nedokážu, ale za svou výhru budu považovat to, že na tenhle problém upozorním i tím, že o tom budu zpívat. Třeba to s pár jedinci hne a když půjdou do obchodu s kosmetikou, zeptají se: A je tento výrobek testovaný na zvířatech? Sama jsem to udělala v obchodech se značkovou kosmetikou a v parfumeriích, kde jsem předpokládala vyškolený personál. Jenže na mou otázku jsem se dočkala koulení očima a pokyvování rameny… A odpovědi: No…bohužel…vlastně…no, no…my tady máme všechno jen testováno na zvířatech…asi…“ Takže i to je pro mě výhra – UVĚDOMIT SI TO!

Víš něco o možnostech, které by mohly nahradit ve výzkumu pokusy na živých zvířatech?

Trošku jsem o tom bádala a zjistila jsem, že lze testovat například alternativními metodami, dokonce jsem se dočetla, že lze testovat dle buněčné toxikologie. Kdy lidská buňka roste přímo ve zkumavce a na ní lze testovat přímo, bez „použití“ zvířat.

Je ti čtrnáct let, jsi zatím žákyně základky, která se rozhoduje, jak dál.Gymnázium, nějaká odborná střední škola…Nebo především dráha zpěvačky?

Právě půjdu do devítky, na konci roku jsem byla zavalená knížkami, protože bych se chtěla přihlásit na jednu velmi odbornou školu, kde je obrovský nával a nedělají se tam přijímačky. Berou tam pouze podle průměru a započítává se konec osmičky a pololetí devítky…teď se mi to podařilo na samé number 1 – a na pololetí se uvidí…

Podle toho, co děláš a chceš dělat pro ochranu zvířat, bereš tento úkol opravdu vážně.Chtěla by ses v tomto směru do budoucna více vzdělávat?

Momentálně beru tento problém jako prioritní! Problémů jsou na světě spousty a do budoucna budu ukazovat na to, co mě trápí nejvíc. Určitě se budu o testování na zvířatech zajímat pořád.

Co považuješ za největší nebezpečí pro zvířata ve světě lidí?

Myslím, že je to člověk.

Vytisknout článek Poslat článek emailem