Tak mají zase noviny vhodné téma na titulní stránky – pes opět zabil člověka. Tentokrát dokonce na pánův povel! Na Opavsku muž na spolubydlícího poštval svého dvouletého německého ovčáka. Zřejmě se pohádali o peníze. Pes, který zabil, je nyní v útulku, klidný, na nikoho neútočí. Už o něj projevil zájem nový majitel.

Jak předejít takovým případům? Pes je zde evidentně použit jako zbraň, tudíž se jednoznačně držet litery zákona a trestat trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti. Pes s tím má málo společného, stejně tak by dotyčný mohl použít nůž či střelnou zbraň. Bohužel ke svému činu použil psa, který jednal pouze na pánův pokyn, tak, jak byl vycvičen. Jak absurdní – vycvičit nejlepšího přítele člověka tak aby zabil - jako vraždící zbraň.

Můžeme znovu a stále dokola volat po odpovědnosti majitelů psů a chovatelů, po správné výchově, vedení a socializaci psů, po vzájemné ohleduplnosti a toleranci. Takovým případům bohužel nezabrání žádná osvěta, žádné vyhlášky a zákony, stejně tak jako nic nezabrání tomu, kdo chce zabít, aby z kuchyňské linky vytáhl nůž či tomu, kdo řídí opilý, aby tak učinil. A budeme snad volat po zákazu nožů či aut? Budeme chtít po každé hospodyňce zbrojní pas, když má doma v šuplíku celý arzenál vražedných zbraní?

V rukou normálního člověka je pes bezkonfliktním přítelem a společníkem, v rukou patologické osobnosti může být vraždícím monstrem (jako skoro všechno, co se do rukou takové osoby dostane). Co z toho vyplývá? Takové případy se bohužel v lidské společnosti stávaly, stávají a budou stávat, je-li jako prostředek použit pes nebo cokoliv jiného, na věci nic nemění. Nesuďme proto psa, že je schopen zabít. Suďme člověka, který to udělal. A suďme ho spravedlivě a bez kompromisů.

Vytisknout článek Poslat článek emailem