Ptačí chřipka - stanovisko Institutu Nadace na ochranu zvířat, o.p.s.

V posledních dnech se objevily zprávy o ničení hnízd volně žijících ptáků. Volně žijící ptáci přitom z hlediska nákazy nepředstavují pro člověka významné nebezpečí. Nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by se ptačí chřipka přenesla z volně žijícího ptáka na člověka (ve všech zaznamenaných případech se vždy jednalo o přenos od chované drůbeže). Pro zamezení rizika případné nákazy (a to i jinými nemocemi než je ptačí chřipka) postačí dodržování běžných hygienických opatření  - např. vyvarovat se kontaktu s uhynulými ptáky, trusem či krví ptáků apod.

Zcela neadekvátní je obava z jarního návratu tažných ptáků a s tím související likvidace jejich hnízd. Byly zaznamenány případy nesmyslné a navíc protizákonné likvidace hnízd např. vlaštovek a jiřiček. Tito ptáci přitom ani nepatří mezi rizikové skupiny, mimo jiné i proto, že zimují v Africe, kde se ptačí chřipka dosud neobjevila. Je tedy nejen zbytečné, ale i kontraproduktivní, aby lidé takto brali řešení rizika nákazy ptačí chřipkou do vlastních rukou. Případná opatření, která jsou podnikána Státní veterinární správou a dalšími příslušnými orgány, považujeme za rozumná a dostatečná.

 

Významnější roli při šíření ptačí chřipky naopak hraje obchod s živými ptáky. Do Evropy je ročně v rámci legálního obchodu dovezeno přes milión exotických ptáků, další statisíce ptáků jsou dovezeny nelegálně. Legální dovoz do EU byl v minulých dnech omezen (ovšem i toto omezení prozatím platí pouze do konce listopadu), avšak pašování samozřejmě pokračuje dál. Ptáci dovážení z různých koutů světa přitom z hlediska nebezpečí nákazy představují značné riziko, a to z několika důvodů. Pašovaná zvířata mohou pocházet odkudkoli, tedy i z míst prokazatelně postižených ptačí chřipkou. Při přepravě přijde do styku mnoho zvířat z různých části světa, proto se mohou nakazit i ptáci, kteří pocházejí z bezpečných oblastí. A nakonec - ptáci chovaní v domácnosti jakožto domácí mazlíčci, žijí v blízkém kontaktu s lidmi. Pokud by byli nakaženi kmenem viru přenosným na člověka, nebezpečí přenosu na člověka by zde bylo relativně značné.

Nelegální obchod s exotickými zvířaty představuje pro Českou republiku velký problém, protože jsme nejen cílovou, ale i tranzitní zemí pro pašování. Ačkoli se příslušné kontrolní orgány (celníci, Česká inspekce životního prostředí) nelegální obchod snaží minimalizovat, riziko zavlečení nákazy touto cestou zůstává značné. Lze proto doporučit, aby lidé, kteří si chtějí pořídit exotického ptáka či jakékoli jiné zvíře, nakupovali přímo u seriozních chovatelů, a naopak vyhýbali se nákupu zvířat nejasného původu (a to nejen z důvodu bezpečnosti, ale také proto, že tím nebudou podporovat nehumánní a často nezákonný odlov zvířat z volné přírody, jejich přepravu na dlouhé vzdálenosti apod.).    

 

Problémem, který je médii i oficiálními institucemi opomíjen, je konzumace drůbežích výrobků z dovozu. Pro šíření ptačí chřipky, podobně jako jiných infekčních nemocí, představují podmínky intenzivních velkochovů ideální prostředí. Tento problém je ještě výraznější v rozvojových zemích, kde došlo k rychlému rozmachu intenzivního zemědělství, kde však přitom často neexistují dostatečné přísné hygienické a veterinární normy. Do České republiky se dováží drůbeží maso z různých zemí, jedním z největších dovozců je Brazílie. Lidé by se proto měli obrátit spíše ke konzumaci českých výrobků. I zde však samozřejmě platí, že produkty z méně intenzivních chovů, kde jsou zvířata chována v přirozenějších podmínkách, jsou nejen ohleduplnější ke zvířatům, ale i bezpečnější pro lidské zdraví.

                                                                                                      

Samostatnou kapitolou nebezpečí ptačí chřipky je humánní zabíjení zvířat v ohniscích nákazy -  v České republice a v EU existují zákony na ochranu zvířat, které upravují i metody zabíjení zvířat v případě epidemie. Avšak např. zkušenosti z vypuknutí BSE ukázaly, že v praxi vše vypadá jinak. Je proto nezbytné, aby byly předem připraveny postupy, jak v případě vypuknutí nákazy zabíjet postižená zvířata co možná nejhumánnějšími metodami.

Jinde ve světě však mnohdy neexistují ani takové zákony, které má ČR a EU. Zvířata jsou pak často zabíjena extrémně nehumánními způsoby (pohřbívání zvířat zaživa, pálení ještě živých zvířat apod.). Prostřednictvím našeho členství a spolupráce s mezinárodními organizacemi (zejména mezinárodní organizace WSPA) se proto snažíme přimět odpovědné instituce (např. Světovou organizaci pro zdraví zvířat – OIE), aby doporučily celosvětově platná pravidla pro humánní zacházení se zvířaty a zdůraznily nutnost tato pravidla dodržovat (více najdete zde).

 

 

Další zdroje informací:

 

Státní veterinární správa www.svscr.cz

Světová organizace na ochranu zvířat (WSPA) www.wspa.org.uk

Soucit ve světovém zemědělství (CIWF) www.ciwf.org

Ministerstvo zemědělství www.mze.cz

Ministerstvo životního prostředí www.env.cz

Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE) www.oie.int

Česká ornitologická společnost www.birdlife.cz  

 

 

JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist