Chceme chránit vlka v České republice?

Snad žádné jiné zvíře není předmětem tolika falešných představ a mylných dohadů jako vlk. Kromě tradičních pohádek přispívají k obrazu vlka jako krvežíznivé, ale nepříliš inteligentní šelmy animované televizní seriály, které zkreslenou představu o vlkovi úspěšně implantují již do dětských myslí. Je přitom zvláštní, že to byl zrovna vlk, který si vysloužil tak jednoznačné odsouzení.

Vždyť právě z něj pochází pes, tedy zvíře považované za nejvěrnějšího přítele člověka, a to především díky schopnostem, které jsou bezprostředně odvozeny od vlastností vlka. Rozvoj toho, čeho si ceníme u psa, byl umožněn složitými sociálními interakcemi v hierarchicky uspořádané vlčí smečce, spoluprací při kolektivním lovu, bystrými smysly, adaptabilitou a velkou schopností učení. Jak  mohlo dojít k domestikaci této zdánlivě nebezpečné šelmy, ukazují pozorování z kanadské Arktidy. Dokumentují, že vlci, kteří dosud nepoznali pronásledování člověkem, se k němu chovají důvěřivě, beze strachu, ale i bez agresivity. Otevřené nepřátelství člověka a vlka se patrně datuje od dob, kdy se člověk stal pastevcem a vlci v obdobích nouze napadli jeho stáda. Všeobecně rozšířená nepravdivá představa, že vlk je nebezpečný člověku, vychází ze zcela ojedinělých případů napadení člověka vlkem nakaženým vzteklinou. To kontrastuje např. s řadou dokumentovaných zranění a usmrcení člověka medvědem, který navzdory tomu v obecném povědomí přežívá jako dobromyslný a sympatický tvor.

Vlk je nepochybně šelma par excellence, u níž byly během fylogenetického vývoje dovedeny k dokonalosti vlastnosti nutné pro úspěšné přežití v těch nejdrsnějších podmínkách. Jeho ekologická valence je tak široká a nároky na prostředí tak malé, že mu k přežití stačí přítomnost zdroje potravy a existence úkrytů pro vrhy štěňat. Proto osídlil tak odlišná prostředí, jako jsou severské tundry, indické džungle, středoasijské pouště i americké a evropské lesy. Vlk je jako jedno z mála zvířat schopen přežít dlouhou zimu v Arktidě, kdy panuje tma, řádí vichřice a teploty klesají pod -40°C. Vlk však byl v celém světě nemilosrdně pronásledován, a tak se jeho areál v historické době zmenšil na polovinu. Zcela bylo vyhubeno 10 z jeho 32 subspecií. Vlk byl jako jediná výjimka nemilosrdně likvidován i ve velkoplošných přísně chráněných územích Severní Ameriky a bývalého SSSR.

V r. 1995 rozvířily hladinu veřejného mínění zprávy o řádění vlků v Moravskoslezských Beskydách. Tato epizoda velmi názorně dokumentovala úroveň ekologického povědomí v naší zemi. Usmrcení velkého počtu ovcí a údajné pozorování vlků občany za bílého dne v blízkosti vesnice prakticky vylučují, že by se mohlo jednat o přirozené projevy volně žijících vlků. Vlk je nesmírně plaché zvíře s převážně noční aktivitou, které se v přírodě podaří zahlédnout jen zcela výjimečně, a to buď náhodou, nebo za cenu vynaložení mimořádného úsilí…. Správa CHKO Beskydy projevila velký zájem o získání maxima poznatků o vlcích na svém území, přesto se však v ČR nenašel zoolog, který by se mohl touto problematikou soustavněji zabývat. Teprve hnutí DUHA získalo pro kratší terénní průzkum slovenského amatérského zoologa J. Lukáče. Z jeho a dalších sledování stop vyplynulo, že v Beskydách se skutečně pohybuje menší smečka vlků, která sem pravděpodobně přeběhla ze Slovenska. Jejich podíl na způsobených škodách je však už zpětně nezjistitelný.

CHKO Východné Karpaty na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny má řadu podobných rysů jako CHKO Beskydy (reliéf horského terénu, hustota osídlení, lesnické a zemědělské obhospodařování). V této oblasti sledujeme vlky již více než 10 let. Žije zde totiž jedna z nejpočetnějších populací vlka na Slovensku. Tito vlci ani nepůsobí vážnější problémy lesníkům a zemědělcům, ani nevyvolávají strach u místních občanů. Na základě svých zkušeností s vlky musíme konstatovat, že úvahy o trvalé existenci vlků v Beskydách, případně v jiných horách v České republice nejsou nereálné. Je známo, že vlci svým predačním tlakem přispívají ke zkvalitnění populace jelení zvěře. Škodám na hospodářských zvířatech se dá předcházet dodržováním základních zabezpečovacích opatření (ohrady, ovčáčtí psi). To musí vzít na vědomí novodobí chovatelé ovcí v místech, kde se vlci již dlouho nevyskytovali. Poslední zprávy z našeho tisku svědčí o pozitivním posunu v otázce kompenzací škod způsobených vlky.

V některých oblastech Slovenska je vlk – tento celosvětově ohrožený druh – bohužel stále legálně loven a oficiální statistiky uvádějí až okolo 150 zástřelů ročně. Navíc jsou zde vlci běžně ilegálně loveni i v době hájení a mnohé zástřely se v oficiálních výkazech nikdy neobjeví. Přesto se v CHKO Východné Karpaty každoročně uloví mnohem více toulavých psů než vlků.

O ekologii a etologii vlka v podmínkách střední Evropy existuje jen málo údajů podložených hodnověrnými výzkumy. Naštěstí tento druh zde přestáv být sledován jen přes hledí pušky a v Polsku a nyní i na Slovensku se začínají realizovat první telemetrické studie.

I ochrana druhů z ekonomického hlediska zcela indiferentních naráží mnohdy na značný odpor části veřejnosti, natož pak ochrana vlka, vůči němuž existují zakořeněné staleté předsudky. Je smutnou skutečností, že i návrhy na reintrodukci vlka do tak nenarušených a relativně liduprázdných oblastí USA, jako je stát Montana a Yellowstonský národní park, se setkaly s velkým odporem farmářů. Nakonec se však tuto myšlenku podařilo prosadit, stejně jako se realizuje ochrana vlka v některých hustě osídlených oblastech Evropy, kam se vlk nedávno rozšířil (Braniborsko, Toskánsko). Evropská unie považuje vlka za součást evropského přírodního dědictví hodnou účinné zákonné ochrany.

J. Klimeš, I. Literák, V. Mrlík

Převzato z referáto na konferenci "Ochrana zvířat a welfare", 1996   

 

JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři
 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist