Každoroční masový lov tuleních mláďat se blíží

18.03.2005

Tulení mláďata: idyla, než nastane peklo

Rebecca Aldworth (HSUS)

 

Právě teď dochází na východním pobřeží Kanady k úžasnému jevu – samice tuleňů zde rodí svá bělostná mláďata. Ze zkušenosti vím, že pohled na ně je nádherný. Je to asi 80 km od pobřeží, oceán je zde pokrytý kouzelnými tvary ledovců, jak jen oko dohlédne. Matky i jejich mláďata se spokojeně vyhřívají na slunci, zatímco samci předvádějí svůj „balet“ v blízkých vodách. Tulení mláďata, krmená mateřským mlékem, jsou teď pěkně zakulacená, jejich bílá těla jsou skoro jako malé balónky. Z milých ospalých tváří blikají tmavé svítící oči.

 

A vím, že se sem sjíždějí turisté z celého světa, aby mohli být přítomni tomuto kouzelnému představení. A tak jako jsem byla já, i oni budou okouzleni charismatickými a přátelskými tuleni, okolní ledovou krásou a především absolutním mírem a klidem, který zde vládne. Tulení mláďata věří lidem natolik, že se k nim tito turisté mohou snadno přiblížit a dokonce se jich dotknout.

 

A tak mi úplně puká srdce, když si uvědomím, že za 2 týdny na tomto místě budu stát nikoli proto, abych se kochala tulení idylkou, ale abych byla přítomna brutálnímu kanadskému lovu tuleních mláďat.    

 

Počínaje posledním březnovým týdnem začnou být na základě povolení kanadské vlády brutálně zabíjeny stovky tisíc tuleních mláďat – pro svou kožešinu. Mnohé organizace na ochranu zvířat, včetně americké Humánní společnosti Spojených států (The Humane Society of the United States, www.hsus.org), budou na místě, aby zdokumentovaly tento masakr a mohly podat svědectví o jeho brutalitě celému světu.

 

Bude to moje sedmá výprava s cílem zdokumentovat lov tuleních mláďat. Za minulých šest let jsem viděla tolik utrpení a bolesti, které bylo způsobováno těmto jemným tvorům. Je mnoho obrazů, které nikdy nebudu moci vymazat ze své mysli. Tuleně s otevřenými ranami, kteří marně bojují o život. Drobná tělíčka, z kterých je stahována kůže. Jejich neživé oči, které se z dálky dívají. Prázdné plechovky od Coca-Coly a oharky cigaret pohozené po mrtvých tělech. Tuleni dusící se ve své vlastní krvi, zvedající hlavu z hromady jiných mrtvých tuleňů a křičící o pomoc, která nikdy nepřijde. Několik přeživších, kteří se zděšení a pokrytí krví prodírají mezi mrtvolami.

 

Pozorovat takovouto krutost a utrpení je naprosto zdrcující. Ale bez svědectví, která je zachytí, by toto barbarství, ke které dochází daleko od zraků veřejnosti, mohlo rok za rokem pokračovat potichu dál. Budeme zde tedy i tento rok a naše zkušenosti a svědectví najdete v online deníku (anglicky). Můžete také navštívit stránky http://www.protectseals.org, kde najdete aktuální informace.

 

 

 

Co můžete udělat na protest proti lovu tuleních mláďat 

 

- Pište kanadskému velvyslanci v České republice a sdělte mu svůj nesouhlas (text dopisu musí být slušný)

 

Jeho Excelence pan Bruce Jutzi

Velvyslanectví Kanady

Muchova 240/6

160 00 Praha 6

 

 - Podepište mezinárodní internetovou petici na

http://www.ifaw.org/ifaw/general/default.aspx?oid=89103

 

 

 

Základní informace o lovu tuleních mláďat

 

Jací tuleni jsou loveni?

Tulení mláďata jsou hlavním předmětem lovu. Celých 95% tuleňů zabitých v posledních pěti letech byla mláďata ve věku 12 dní až 12 týdnů.

 

Kde jsou tuleni loveni?

Kanadský komerční lov se odehrává na kanadském východním pobřeží, a to na dvou místech – v zálivu sv. Vavřince (Západní Newfoundland a východ Magdalénských ostrovů) a na severovýchodě Newfoundlandu.  

 

Kolik tuleňů je každý rok zabito?

Stovky tisíc. Za minulé tři roky bylo zabito přes jeden milion tuleňů. V roce 2004 to bylo 365 971 tuleňů, tento rok to má být asi 319 000 zvířat. Minuloroční počet ulovených tuleňů byl nejvyšší za posledních 50 let. Naposledy, kdy bylo loveno srovnatelné množství tuleňů, v 50. a 60. letech, byly vybity skoro 2/3 zdejší tulení populace.

Skutečné množství zabitých tuleňů je navíc pravděpodobně o mnoho vyšší, než udávají statistiky. Mnoho zvířat je v průběhu lovu postřeleno nebo jinak zraněno a studie předpokládají, že značná část z nich sklouzne do vody, kde pomalu zemře a není nikdy nelezena (a započítána).   

 

Jak jsou tuleni zabíjeni?

Kanadská Nařízení o mořských savcích (Marine Mammal Regulations) upravují, že lovci mohou zabíjet tuleně dřevěnými kyji (hakapik) a střelnými zbraněmi. Obě metody se také používají. Je třeba poznamenat, že oba způsoby jsou značně kruté. Protože lovci střílejí na tuleně z lodí, mnoho zvířat je jen zraněno. Hlavní kanadské zařízení na zpracování tulení kožešiny strhává z ceny kožešiny 2$ za každou díru po kulce – proto lovci nechtějí střelit tuleně více než jednou. Zranění tuleni jsou buď dobiti holemi nebo staženi z kůže zaživa. Jak bylo řečeno, někteří tuleni také nepozorovaně sklouznou pod hladinu a tam pomalu zemřou.      

Průzkum provedený v roce 2001 nezávislým týmem veterinářů, kteří zkoumali lov tuleňů, došel k závěru, že vládní nařízení týkající se lovu tuleňů nejsou dodržovány a jejich dodržování není vymáháno, čímž lov tuleňů porušuje kanadský zákon na ochranu zvířat. Šokujícím zjištěním veterinářů byl fakt, že 42% zkoumaných zabitých tuleňů bylo pravděpodobně staženo z kůže zaživa a při vědomí.   

Novináři a vědci, kteří jsou každý rok svědky kanadského komerčního lovu, opakovaně přinášejí zprávy o nepřijatelné míře krutosti a utrpení, např. včetně toho, že lovci táhnou tuleně, kteří jsou při vědomí, po ledě za lodní háky, střílejí tuleně a nechají je pomalu umírat, a stahují je zaživa, jak bylo řečeno výše. Záběry z komerčního lovu tuleňů můžete vidět zde.

 

Co se tuleňů vyrábí?

Tuleni jsou v první řadě loveni kvůli své kožešině, ze které se vyrábějí oděvy a módní doplňky. V omezené míře se obchoduje s tulením olejem (používá se pro průmyslové účely a pro lidskou spotřebu). Tulení penisy jsou na asijských trzích prodávány jako afrodisiaka. Poptávka po tulením mase není prakticky žádná, takže lovci mrtvá těla tuleňů nechají většinou ležet ladem.      

Kdo tuleně zabíjí?

Lov tuleňů je jednou z mimosezónních aktivit rybářů z kanadského východního pobřeží a také komerčních rybářských společností.     

 

Je lov tuleňů pro místní rybáře ekonomicky významný?

Není. Příjem z lovu tuleňů představuje pro místní rybáře asi 1/20 jejich příjmu (ostatní je komerční rybolov).

 

Dotuje kanadská vláda lov tuleňů?

Ano. Podle zprávy Kanadského institutu pro podnikání a přírodní prostředí (Canadian Institute for Business and the Environment), byly poskytnuty v letech 1995-2001 různými státními institucemi „tulenímu průmyslu“ dotace ve výši více než 20 milionů dolarů.  

 

Je pravda, že tuleni ohrožují kanadský lov tresek?

Pro takovéto tvrzení nejsou žádné podklady. Některé komerční rybářské společnosti tvrdí, že je třeba zredukovat populaci tuleňů, aby byla ochráněna „zásoba“ tresek pro lov. Avšak vědecká komunita se shoduje v tom, že zredukování počtu tresek na kanadském východním pobřeží je zapříčiněno tím, že tresky byly přeloveny člověkem. Obviňovat tuleně z toho, že mohou za mizení ryb z kanadského pobřeží, je pohodlným způsobem, jak odpoutat pozornost od toho, že dnešní praxe rybářského průmyslu je nezodpovědná a má destruktivní vliv na životní prostředí.

Je logické, že tuleni, tak jako ostatní mořští savci, tvoří důležitou část ekosystému severozápadního Atlantiku. Tuleni se živí malým množstvím různých živočišných druhů. Asi 3% jejich stravy tak představuje komerčně lovená treska. Tuleni však také požírají mnoho přirozených nepřátel tresek, například olihně. Proto se někteří vědci domnívají, že vybíjení tuleňů povede ve skutečnosti k tomu, že se obnova populace tresek v severozápadním Atlantiku zpomalí.                

 

Jsou tuleni přemnožení?

Nikoli. Kanadská vláda a tulení průmysl se několikrát snažili tvrdit, že populace tuleňů se za posledních 30 let ztrojnásobila a že jsou tuleni přemnožení. Pravda je však zcela opačná.

Populace tuleňů v severozápadním Atlantiku je největší na světě – její počet je odhadován na několik milionů. V 50. a 60. letech intenzivní lov tuleňů vedl k tomu, že byly téměř 2/3 místních tuleňů vybity. Od roku 1974 byl podle odhadů vědců jejich počet povážlivě nízký, a tak doporučili, aby byl komerční lov tuleňů alespoň po dobu deseti let zakázán.  

Na začátku 80. let Evropská unie zakázala dovoz bílých tuleních kožešin, čímž zaniklo tehdejší hlavní odbytiště pro tyto kožešiny. V následujících letech počet ulovených tuleňů dramaticky klesl a jejich populace se začala zotavovat.  

Podle posledního průzkumu, provedeného kanadskou vládou v roce 1999, se populace tuleňů přestala obnovovat v roce 1996 (kdy byl obnoven jejich komerční lov), a začala znovu klesat. Jestliže byl jen za minulé tři roky zabit více než  milion tuleních mláďat, lze jen hádat, jak vážné důsledky to pro zdejší populaci tuleňů v budoucích letech bude mít.

 

Zdroj: HSUS (http://www.hsus.org/marine_mammals/protect_seals/)

 

JAK MŮŽETE POMOCI?
Pomozte nám pomáhat
Platba PaySec
50 Kč
100 Kč
300 Kč
500 Kč
1 000 Kč
Partneři






Sponzoři

 




   

 

 
zapujcka



Partnerské organizace
 











spolecnost pro zvirata
 
Mediální partneři


 


 

 

 

Internetoví partneři


 

TOPlist